Čočka má různé velikosti i barvy Zdroj: iStock
Máme pro vás tajenku k vyluštění: Kdyby nebyla kulatá, mohli bychom její význam shrnout například ve výrazu Zdraví v kostce. Kdyby nebyla tak běžná, mohli bychom ji vynést na piedestal coby zázračnou superpotravinu, a kdyby nebyla tak nenápadná, mohli bychom ji v soutěži o Miss Food velebit jako krasavici mnoha tváří, která navíc vítězí i v kategorii chuti. Vyluštili jste? Ano, je to luštěnina – čočka.
Čočka je mimořádně zdravá a mimořádně dostupná ve všech významech tohoto slova. Nijak se nepředvádí, přesto je mimořádně pohledná, mnohotvárná a výjimečně dobrá. Prostě dokonalá. A jen tak mimochodem – proces jejího vyloupávání z lusků se nazývá luštění a tento výraz se přenesl i do jiných oblastí.
Snad jediné, v čem čočka – nezávisle na druhu, barvě a velikosti – projevuje jistou rozmarnost, jsou podmínky pěstování. Má ráda teplejší oblasti a sušší půdní podmínky. U nás se jí daří třeba v Polabí, Poohří či na jihozápadní Moravě, ale vzhledem k obtížnějšímu pěstování, náchylnosti k chorobám a také láci a kvalitě dovážené čočky se u nás velkoplošně nepěstuje. Přesto je nedílnou součástí naší kuchyně už po staletí a také základem řady nepostradatelných jídel.
Na světě se dnes čočky vypěstuje téměř 7 milionů tun, přičemž lví podíl na této produkci má zejména kanadská provincie Saskatchewan. V těsném závěsu jsou pak indické státy Uttarpradéš a Madhjapradéš.
Kompletní recept najdete ZDE: Klasická čočka na kyselo se sázeným vejcem
Čočka (Vicia lens, Lens culinaris) není jen jedna. Obecně je nejjednodušší dělení podle barvy, přičemž do nejrozšířenější skupiny spadá i u nás nejběžnější čočka hnědá, se zemitou chutí a s malou tendencí k rozvaření. Do polévek a kaší je ideální. Její luxusní příbuznou je drobná, pevná a v chuti lehce peprně pikantní čočka z francouzské oblasti Le Puy, která je dokonce chráněna označením původu (pokud pochází právě z této oblasti v departementu Haute-Loire; pěstovat se dá samozřejmě i jinde a na trh pak přichází coby francouzská čočka). Vzhledem ke své pevnosti a výrazné chuti je ideální do salátů. Jí velmi podobná je takzvaná horská čočka téměř okrové barvy, známá také pod názvem berglinsen. Do barvy takřka černé pak dozrává další luxusní zástupkyně s drobnými zrny, pro svou podobnost s kaviárem pojmenovaná beluga, jejíž barva, velikost i chuť opět skvěle vynikne v teplých salátech.
Mezi exotičtější druhy, dnes ovšem běžně dostupné a velmi oblíbené, pak patří čočka žlutá a červená. Spojujeme si je hlavně s indickou a obecně asijskou kuchyní, a právem – například v převážně vegetariánské Indii jsou různé luštěninové kaše naprostým základem jídelníčku i výchozí surovinou k bezpočtu různých jídel. Nevyžaduje namáčení a doba přípravy je velmi krátká.
Kompletní recept najdete ZDE: Polévka z červené čočky s rajčaty
Všechny druhy čočky jsou ale jako základ jídelníčku skvělou volbou i pro svou nutriční hodnotu. Pro svůj až 25% obsah bílkovin patří k vynikajícím náhražkám masa, navíc mají hodně železa, což v rostlinných zdrojích není běžné. Nechybí jim ovšem ani vitaminy, zejména skupiny B, hořčík, zinek a draslík, měď ani mangan. Jejich obsah vlákniny pak vřele uvítá naše trávení, zatímco zanedbatelné množství tuku potěší vaši linii. Obsah tzv. polyfenolů je dobrou zbraní proti chronickým onemocněním, zejména srdečním, a obává se jich i cukrovka 2. typu a „špatný“ (LDL) cholesterol. Tajenka je zkrátka vyluštěna – až vám někdo zase dá čočku, buďte rádi!
Více inspirace a receptů najdete na www.menugold.cz.
Zdroj: autorský text, časopis Prima FRESH
Autor článku
Jitka Rákosníková
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
