Dnes jsou Vánoce svátkem dobrého jídla, pití a blízkých setkání. Před Štědrým dnem uždibujeme cukroví, ráno snídáme vánočku, večeříme kapra a až do silvestra objíždíme rodiny, u kterých jídlo rozhodně nechybí. Jak tomu ale bylo v minulosti a co byste našli na štědrovečerním stole?
Štědrovečerní večeře v minulosti: Na rybě, salátu ani alkoholu byste si nepochutnali
V minulosti si lidé museli často vystačit s tím, co sami vypěstovali, popřípadě koupili od místních farmářů a obchodníků. Maso bylo celkově bráno jako luxus, který se poštěstil pouze někdy. Na štědrovečerní večeři se dlouhá léta vůbec nepřipravovalo, neboť se jednalo o církevní svátek.
Symbolika jídla
Štědrý den byl v minulosti dnem půstu až do štědrovečerní večeře, kdy se slavil konec odříkání a jedlo se vše, co hospodyně během celého dne připravovaly. Důležitost večeře se vyjadřovala skladbou pokrmů, které měly různé symbolické významy.
Historicky se podával nejčastěji kuba z hub, sušené i čerstvé ovoce, kroupy s česnekem, čočka nebo hrách. Nechyběl čerstvě upečený pecen chleba, který se položil na okraj stolu. Každý si z něj mohl kousek utrhnout. Chléb měl rodině v příštím roce přinést dostatek peněz.
Prostíral se vždy jeden prázdný talíř navíc, který byl určen pro osamělého tuláka, kdyby náhodou zabloudil do domu. Talíř symbolizoval i vzpomínku na ty, co již u stolu s rodinou nemohli zasednout.
Smrtka nikdy nespí
V neposlední řadě prázdný talíř odháněl smrtku, která kontrolovala, zda v každé domácnosti sedí sudý počet osob. Tam, kde seděl počet lichý, přinesla do domu smrt. Z příběhu o smrtce vychází další známý zvyk. Nikdo by od stolu během hostiny neměl odcházet. Osoba, která by opustila své místo při večeři, by se příštích Vánoc nedožila.
Nejdůležitější večeře roku
Při slavnostní večeři se po modlitbě začalo předkrmem v podobě oplatky s medem a česnekem, která přinesla všem v domě celoroční ochranu. Popřípadě se zakousl chléb nebo trocha hrachu.
Jako druhý chod se jedla polévka připravovaná z luštěnin a hub. Hlavní chod měl podobu kroupovo houbového kuby známého jako hubník, kterého mnoho českých rodin připravuje ještě dnes. Mnohdy na stole také nechyběla hrachová kaše a ořechy. Po večeři se jako zákusek podávala vánočka.
Kapr se nejedl
Kapr se na vánočním stole začal objevovat až v druhé polovině 19. století. I tak byl pro prostý lid velmi drahý a mnozí si jej dovolit nemohli.Za tradiční vánoční pokrm se začal považovat až ve 20. století.
Zdroj: spektrumzdravi
redaktorka FTV Prima