Vánočka ukrývá silnou symboliku. Každý pramen těsta má hluboký význam

Vánočka byla součástí štědrovečerní hostiny již ve 13. století. Neměla však dnešní podobu ani chuť. Ve středověku se pekl bílý chléb nazývaný calta, houska nebo štědrovka, jenž nesměl na slavnostním stole chybět. Byl důležitý zejména kvůli procesu kynutí, které bylo symbolem štěstí, hojnosti a bohaté úrody v příštím roce. Ze začátku se calty pekly ve veřejných pekárnách. Až kolem 18. století se výroba přesunula do rukou hospodyň.

Jedna vánočka nestačí

V domácnosti se peklo tolik vánoček, kolik měla rodina členů. V neposlední řadě se upekla ještě jedna velká, která se dala doprostřed svátečního stolu. První upečenou vánočku dostal hospodář. Jednalo se o zvyk, jenž měl zapříčinit dobrou úrodu v příštím roce. Hospodář měl i privilegium rozkrájet velkou vánočku uprostřed stolu a rozdat ji své rodině. Kus dostala i domácí zvířata, aby se jim nadále dobře vedlo.

Vzájemné rodinné obdarování mělo připomenout „dar z nebes“, seslání Ježíše Krista na zem. Vánočka se posílala posly i jako dar mezi chudými i bohatými. Bylo tradicí ukázat svou štědrost, dobré vychování a držet si dobré kontakty v sousedství.

Vyzkoušejte  recept na klasickou máslovou vánočku s mandlemi podle návodného videoreceptu

Recepty

Kynutá máslová vánočka s mandlemi

122

Co znamenají jednotlivé prameny z těsta

V dnešní době nezáleží, jestli pečeme vánočku ze tří, čtyř, šesti nebo devíti pramenů. V minulosti měl však každý pramen svůj hluboký význam. Spodní čtyři prameny znázorňují přírodní elementy – vodu, vzduch, zemi a oheň. Cop ze tří nad živly znamená cit, vůli a rozum. Dva horní prameny pak slučují lásku a moudrost.

Když se vánočka spálí

Pro hospodyně v 19. století bylo velmi důležité, aby se vánočka ani trochu nepřipálila. V takovém případě podle legendy někdo v rodině do roka vážně onemocní.

zdroj: hradec.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org; foto: iStock

Recepty

Jak se plete vánočka ze šesti pramenů s foto postupem

29