Velikonoční boží milosti. Znáte jejich význam a tradice, které se k nim vážou? Zdroj: Alamy, Profimedia.cz, Ingrid Balabanova
Velikonoce pro mnohé znamenají voňavý mazanec, velikonočního beránka a samozřejmě vykoledovaná vajíčka. Jsou to chvíle tradic a lidových zvyků, jejichž nedílnou součástí jsou i slavnostní jídla. Jenže jen o mazanci to opravdu není, existují i takové sladkosti, které u některých z nás pomalu upadají v zapomnění. A právě proto je dnes řeč o božích milostech. Toto křehké smažené pečivo má dlouhou historii a symbolický význam, o kterém jste možná netušili.
Znáte boží milosti? Když na ně narazíte, ochutnáte sladké pečivo z tenkého těsta, které se krájí na různé tvary (čtverce, proužky nebo uzlíky) a pak se smaží v tuku. Po usmažení se většinou všechny kousky obalí v moučkovém cukru, někdy ochuceném vanilkou nebo citronovou kůrou. Vzhledem i strukturou mohou připomínat křehké sušenky nebo variaci „fritovaného dezertu“.
V různých regionech se mohou lišit názvem i drobnými obměnami v receptu, ale základní princip zůstává stejný.
Kdy se boží milosti objevily na našich stolech úplně poprvé, to není úplně jasné. Ale jejich kořeny nejspíš sahají až do středověku. Už tehdy se v evropských kuchařkách objevují recepty na smažené sladké těsto, které lidé vnímali jako sváteční pokrm. Smažení se totiž neobešlo bez dostatku tuku, a jeho větší množství nebylo běžně samozřejmostí.
Název „boží milosti“ býval navíc vnímán jako symbolický. Odkazoval na dar, požehnání nebo hojnost, která přichází po období odříkání. Konkrétně v kontextu křesťanské tradice může jít o metaforu Boží přízně.
Boží milosti mohou mít i další názvy, např. fánky, ratolesti nebo křehotinky. Někdy se objevuje i označení andělská křídla.
Boží milosti v různých variacích se pečou i jinde v Evropě Zdroj: iStock
Velikonočnímu času předchází čtyřicetidenní půst, během kterého se lidé tradičně vyhýbali masu, tukům i sladkostem. A právě po jeho skončení nastávalo období radosti a hojnosti, kdy si mohli lidé dopřát! Není tedy divu, že během Velikonoc měly, a pro některé ještě stále mají, boží milosti své místo na svátečním stole jisté.
Jako smažené a sladké jídlo totiž boží milosti symbolizují konec půstu a návrat k oslavě života. Zároveň jsou relativně lehké a křehké, takže skvěle kontrastují se sytějšími velikonočními pokrmy.
Kompletní recept najdete ZDE: Boží milosti
Postupem času ale začaly ustupovat jiným velikonočním sladkostem, které byly jednodušší na přípravu nebo více odpovídaly aktuálním chutím. Mazanec a beránek jsou dominantními symboly svátků, zatímco boží milosti zůstaly spíše regionální nebo rodinnou tradicí.
Boží milosti se také darovaly oráčům, než vyrazili na jaře do práce, nebo poutníkům, když se vydali na posvátné místo.
Boží milosti nebyly typické pouze pro české země. Podobné pokrmy jsou k mání i v dalších částech Evropy:
na Slovensku – už zmiňované fanky
v Rakousku – strauben nebo hasenöhrl
v Německu – mutzen nebo schmalzgebäck
v Polsku – chruściki
v Itálii – chiacchiere
ale i ve Skandinávii – např. klejne
V každé oblasti se ale liší detaily. Někde se přidává víno, jinde smetana nebo vejce, někde se těsto tvaruje do složitějších ornamentů. Zkrátka záleží, jak se místní rozhodli recept poupravit.
Dnes zažívají boží milosti menší renesanci. Lidé se stále častěji zajímají o tradiční kuchyni, stejně tak i restaurace. A díky návratu ke starým receptům se znovu objevují na velikonočních stolech, farmářských trzích i folklorních akcích.
Moderní recepty se ale mohou zaměřit na úpravu postupů, například používat méně tuku nebo experimentovat s ochucením. Boží milosti představují zajímavý příklad toho, jak se v kuchyni odráží historie, náboženství i každodenní život našich předků.
Zdroj: autorský text (wikipedia, ceskezvyky, jídloaradost, tasteatlas)
Kompletní recept najdete ZDE: Kynutý mazanec
Tradiční velikonoční menu je z podstatné části sladké. Na svátečním stole nesmí chybět velikonoční beránek, který může mít různé podoby a také může být z různého těsta. Mezi nezbytné klasiky patří kynutý mazanec, někdo má raději jidáše a v poslední době je oblíbený i mrkvový dort nebo zdobené muffiny a cupcaky.
Na málokteré slavnostní tabuli chybí nádivka, nebo chcete-li hlavička. Upotřebí se v ní hodně zeleného lupení, tradiční kopřivy, ale i mladý špenát nebo medvědí česnek. K nádivce patří i kousek mladého masa – kuřátka, jehněčí, telecí nebo i králík. A rozhodně zkuste i výtečné, i když trochu neznámé velikonoční polévky! Doporučujeme například šmigrustovku s vejcem natvrdo a řízným křenem. Nebo výborný polský žurek či bílý boršč.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
