Trápí vás zimomřivost? Zkuste se zahřát dobrým jídlem!

Jak velký může mít vliv konzumace potravin s termogenním efektem, jsme se zeptali nutriční specialistky Mgr. Kateřiny Šimkové.

Člověk by se měl v první řadě naučit naslouchat svému tělu. Základy zimního jídelníčku můžeme postavit na učení našich předků, kteří zaprvé vycházeli z toho, co bylo v daném období dostupné, za druhé měli mnohem přirozenější denní režim, který byl závislý na množství denního světla. Jeho univerzálnost si můžeme ověřit například i doslova na druhém konci světa, na Dálném východě, protože i čínská medicína zaujímá k zimnímu jídelníčku dost podobný postoj. Aby tělo dobře pracovalo, musí mít určitou „provozní teplotu“.

„Pokud není organismus dostatečně zahřátý, nedokáže například efektivně spalovat tuky. Základním principem je přijímat dostatek bílkovin, s jejichž trávením má organismus víc práce, a tím pádem se zahřeje. Proto by v zimním jídelníčku mělo být hojněji než jindy zastoupeno maso. Ideální je například forma silného hovězího nebo kuřecího vývaru, doplněného o kousky masa a kořenovou zeleninu. Zahřívací efekt podporují i celozrnné obiloviny, jako je bulgur, quinoa, pohanka či kroupy. Také bychom neměli zapomínat na luštěniny, ořechy, ale třeba i tučnější ryby, jako je úhoř, losos nebo sleď,“ radí Kateřina Šimková.

Polévka z červené čočky se zázvorem prohřeje i zasytí

Vyhledávanou zimní potravinou je zázvor, u kterého působí na zvýšení tělesné teploty látka zvaná gingerol. Ta navíc pomáhá mírnit i různé typy nevolností. Ze zázvoru se nejčastěji připravuje čaj. Zázvor, stejně jako chilli, kurkuma, kari, pepř nebo hřebíček zrychlují metabolismus a pomůžou tělu rychleji vyrobit teplo, pozor ale na jejich dávkování. Lidé užívající léky na vysoký tlak nebo na cukrovku, těhotné ženy, ale i ženy v menopauze by se silně kořeněnými jídly a nápoji měli zacházet velice opatrně. „Zázvor není dobrý jen do čaje, v asijské kuchyni se často používá k dochucení některých jídel. Takovým výborným příkladem jídla ze zimního jídelníčku je třeba polévka z červené čočky s kokosovým mlékem, dochucená právě čerstvým zázvorem, ale i česnekem, kurkumou a koriandrem. Otrlejší gurmáni mohou přidat i chilli,“ dává tip Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Výbornou „zahřívací“ potravinou je i křen, který podporuje krevní oběh, detoxikuje játra a má protizánětlivé účinky. Mléčné výrobky obecně organismus ochlazují, přesto se jich v určité míře nemusíme zříkat ani v zimě, protože jsou zdrojem nejen bílkovin, ale i probiotik a souvisí se zdravou střevní mikroflórou. Právě třeba křen nebo česnek se hodí pro přípravu tvarohových pomazánek.

Tuzemská „zimní“ zelenina a ovoce vítězí nad tropickou exotikou

Z hlediska ovoce a zeleniny bychom se měli opět držet tradice a konzumovat hlavně tuzemské, jako jsou jablka, hrušky, švestky nebo kořenová zelenina a květák. Tropické ovoce má ochlazující účinky. „Rajčata, okurky nebo třeba listový salát z hlediska termogenního efektu nejsou v zimních měsících ideální, ale přinesou do jídelníčku vitaminy a vlákninu. Cílem tedy není v zimě konzumovat výhradně potraviny s termogenním efektem, ale šikovně je kombinovat v rámci pestrého jídelníčku,“ zmiňuje Šimková.

K dochucení ovoce se skvěle hodí skořice, která prohřeje organismus tím, že rozproudí krev, má i dezinfekční účinky, a navíc působí jako přírodní antibiotikum. Sáhnout lze i po vanilce či hřebíčku. „Ke snídani je nejlepší volbou obilninová kaše, ideálně nedoslazovaná. Ovesná, jáhlová nebo pohanková kaše dochucená ovocem a oříšky nastartuje metabolismus a dodá dostatek vlákniny.

I v zimě je důležité dodržovat pitný režim, přestože jeho větší část klidně mohou tvořit teplé nápoje a polévky. Pozor na alkohol, jako je oblíbený svařák, grog či punč, který dodává jen klamný pocit tepla. Děje se tak díky alkoholu, který způsobí rozšíření cév a dojde k rychlému zahřátí, avšak efekt je velmi krátkodobý. Alkohol je navíc vysoce kalorický, odvodňuje a vyčerpává,“ uzavírá Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.