Kulajda je pro Šumavu typickou polévkou Zdroj: iStock
Vyslovíme-li Šumava, nic jiného než hluboké lesy, pastviny a dravé potoky a říčky nám obvykle na mysli nevytane. Odloučenost a špatná přístupnost mnoha míst byly důvodem, proč šumavská strava vynikala především prostotou a opírala se o tři pilíře – brambory, zelí a dary lesa, především houby.
Do konce 19. století na Šumavě prožívala svůj zlatý věk mnohá řemesla. Železářské, plátenické, papírenské a zejména sklářské manufaktury, které vyvážely až polovinu produkce do zahraničí, dávaly práci značné části populace a tamní dělníci potřebovali jídlo především výživné (traduje se, že například skláři jedli pětkrát denně). Nechybělo tedy ani maso (především zvířat chovaných podomácku), ale základem jídelníčku byla moučná, mléčná a bramborová jídla. Nezbytné byly polévky, běžně podávané i k snídani, k nimž se podával chléb (jehož domácí pečení bylo skutečným obřadem) nebo brambory na loupačku. Pro horké dny byly typické i studené polévky, například mléčná s čerstvými bylinkami nebo jablečná. Často se nosívaly na pole, proto se jim říkalo polní či polné. Ke svátečním jídlům patřila zvěřina, běžné bylo kůzlečí maso a velice oblíbené pak maso uzené. Velkou roli hrály v kuchyni i nejrůznější knedlíky, receptů jsou snad desítky, podávané nejen jako příloha, ale i plněné, masem i ovocem.
Šumava je také místem, kde se odpradávna mísil český a německý živel a toto spojení, tvrdě přerušené až nástupem druhé světové války, se odrazilo i v kuchyni. Mnohá jídla typická pro Šumavu najdeme i v Bavorsku a obráceně. Jak tomu v jazykově smíšených oblastech bývá, vzniklo i typické šumavské nářečí, odvozené z bavorštiny, a také tzv. stachovština, což byla jakási směs obou jazyků. A to se samozřejmě projevilo i v názvosloví typických šumavských jídel jako je kulajda (přijmeme-li jednu z teorií, kdy se v hospodyňských školách učila coby „bavorská zakudlaná polévka“), pracharanda či půvabná satorie (nejedná se o zlou manželku, ale libovonnou bylinku saturejku).
Kompletní recept najdete ZDE
Šumavská kuchyně je nádherným příkladem využití všeho, co okolní příroda poskytuje, mistrným a nápaditým využitím těch nejprostších surovin, ale i spojením nejrůznějších vlivů. Dokáže zužitkovat naprosto všechno a nikdy ničím neplýtvá. Možná bychom ji mohli charakterizovat jako svébytně regionální, ekonomickou a ekologickou – a co víc si pro dnešní dobu můžeme přát?
Zdroj: autorský text, časopis Prima FRESH
Autor článku
Jitka Rákosníková
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
