Záhadný Silvestr se schovával v lese před smrtí. Na jeho svátek se dříve bujaré večírky nekonaly

Kdo to byl Silvestr?

Muž, jehož svátek připadá na poslední den roku, je obklopený pozoruhodnými záhadami a legendami. Ta první vypráví o původu jména, které si později vybral, když se stal biskupem. Křesťané to ve starém Římě neměli jednoduché, byli pronásledováni a chladnokrevně vražděni. Silvestr se proto údajně skrýval v lesích nedaleko Říma u hory Monte Soratte, aby předešel krutému osudu. Podle svého úkrytu později získal právě své jméno, neboť silva v latině znamená les.

Další zvěst popisuje jeho zázračné schopnosti léčit. Údajně uzdravil Konstantina Velikého z lepry a nechal jej pokřtít. Na oplátku dostal od císaře pozemek, na němž později vyrostl Vatikán. Za vlády Konstatina Velikého se situace s křesťany rapidně zlepšila a Silvestr se právě za jeho vlády stal ve svých 21 letech papežem, a to někdy kolem roku 292. Díky němu se z pohanského Říma stal křesťanský.

5 zajímavostí o Silvestrovi I.

1. Údajně stanovil, kdy se mají konat Velikonoce.
2. Určil slavení neděle jako dne Páně.
3. Jako první papež byl pohřben v chrámě.
4. Po jeho smrti skončila éra pronásledování křesťanů.
5. Je osmým nejdéle vládnoucím papežem. Vládl necelých 22 let.

Novinky

Silvestrovský přípitek se neobejde bez bublin! Vyberete si sekt, prosecco, cavu nebo crémant?

Naše staré zvyky a tradice

Loučení se s rokem minulým a s očekáváním vítat rok přicházející v lidech vyvolává bilancování a hodnocení. Touhu zajistit si co nejlepší nadcházející život měli naši předci snad od počátků gregoriánského kalendáře. Konec roku a příchod nového se slaví od 16. století, kdy začal platit jednotný kalendář. Do té doby se chodilo do kostela na modlitbu a přelom roku se slavil v tichosti a poklidu. Pro církev se zpočátku navíc jednalo o pohanský svátek, jenž chtěli zakázat.

Některé dodržované zvyky chránily před špatným osudem a zajišťovaly bohatství a štěstí. Dnes se od těchto tradic víceméně opouští a lidé si spíše užívají večírků a ohňostrojů. V tomto stylu známe silvestr až od 19. století.

Dříve na silvestra nesměly chybět takzvané ometačky, ženy, které chodily od domu k domu a ometly každá kamna, aby v nadcházejícím roce dobře hřála a nic se na nich nespálilo. Další dodnes známá povídačka upozorňuje všechny hospodyně, aby na silvestra neuklízely a nepraly prádlo. Komu na Nový rok visí prádlo na šňůře, přivolá si smrt v rodině. Také cokoliv, co se z domu na Nový rok vyneslo, po celý další rok doma chybělo. A pokud vám do domu vkročila dívka nebo dítě, měli jste nadcházející rok samé štěstí.

Co (ne)jíst na silvestra a Nový rok

Dodnes některé rodiny obědvají čočku, aby bylo po celý rok dostatek peněz. Dříve se silvestrovské hody podobaly těm na Štědrý den. V některých rodinách se pekla dokonce i vánočka.

Povečeřet by se měl ovar s jablky, to je zase dobré pro celoroční zdraví. Drůbež však během oslav a na Nový rok nepřipravujte, neboť by vám uletělo štěstí. Ani králíka se nevyplatí péct, to by zase štěstí mohlo odskákat.

zdroj: archive.org/životopisy svatých, wikipedia.org; foto: iStock