Jeden z nejbritštějších pokrmů je určitě fish and chips pokapané octem, zabalené do novin a konzumované venku za chladného počasí. Oblíbené jídlo vzniklo spojením severní a jižní tradice. Na vrcholu popularity tohoto pokrmu ve 20. století bylo v Británii 35 000 poboček, kde bylo možné si fish and chips vychutnat. I dnes lidé zkonzumují každý rok 360 milionů porcí.
Ikonické britské jídlo fish and chips má židovské kořeny. Ve válce zachraňovalo životy
Dozlatova smažená kombinace ryb a hranolků je tak hluboce zakořeněná v britské kultuře, že si lze jen stěží představit dobu, kdy v místních čtvrtích lidé hledali okénko s tímto tradičním jídlem. Příběh o původu fish and chips je složitější, než by mohla naznačovat zakořeněná britská nálada.
Tradice táhnoucí se z muslimské Evropy
Kořeny tohoto oblíbeného pouličního jídla sahají stovky let do historie – k Židům prchajícím před zákony, které byly přijaty na Pyrenejském poloostrově v 15. století. Před tím žili muslimové, křesťané a židé stovky let v relativním míru pod maurskou nadvládou na území známém jako Al-Andalus. Situace se se sílícím vlivem křesťanů rapidně změnila. Judaismus byl postaven mimo zákon a monarchové trvali na vyhnání všech Židů z poloostrova.
Anglie jako nový domov
Zatímco mnozí uprchli, někteří Židé zůstali. Buď konvertovali ke křesťanství, nebo novou víru předstírali a pokračovali v tajném praktikování judaismu. Jak se náboženské násilí zhoršovalo, mnozí se rozhodli uprchnout do jiných částí Evropy a velký počet Židů se usadil v Anglii.
Židé se v novém prostředí museli rychle vzpamatovat a začít fungovat. Otázkou zůstával židovský svátek šabat, který začíná v pátek večer s východem první hvězdy a končí v sobotu západem slunce. Při něm se nesmí jakkoliv manipulovat s ohněm, pracovat ani vařit. Španělští Židé tak konzumovali rybu obalenou v těstíčku z mouky, kterou si připravili v pátek odpoledne. Těsto uchovalo rybu tak, že ji bylo možné konzumovat studenou i druhý den.
Ryba na židovský způsob
Pro Židy se tato ryba stala nedílnou součástí a přiblížení k jejich ztracenému domovu a identitě. Ryba se brzy stala hitem. Židovští přistěhovalci brzy začali prodávat smažené ryby na ulicích. Již v roce 1781 se v jedné britské kuchařce zmiňuje „příprava ryb na židovský způsob“, a dokonce prezident Thomas Jefferson po návštěvě Anglie napsal zmínku o zkušenosti se „smaženými rybami na židovský způsob“. Dokonce se o skladu smažených ryb v roce 1839 zmiňuje Charles Dickens ve svém románu Oliver Twist.
Revoluce v technice i ve fish and chips
Ale až od druhé poloviny 19. století se židovské smažené ryby plně přenesly do kultury londýnských ulic k širokému obyvatelstvu. Pokrm se dostal do povědomí převážně díky nástupu průmyslového rybolovu a rozsáhlým železničním tratím. Spotřeba smažených ryb s těmito technologickými pokroky raketově vzrostla.
Vyzkoušejte také recept na šťavnaté holandské řízky se sýrem podle návodného videoreceptu
Kompletní recept najdete ZDE
Záhadné hranolky
Předpokládá se, že brambory byly do Anglie přivezeny z Nového světa v 17. století sirem Walterem Raleighem. Francouzi pak údajně vynalezli smažené bramborové lupínky. Britové na sebe dlouho nenechali čekat a vymysleli jedno z jejich nejznámějších pouličních jídel založené na smažené rybě a bramborových hranolkách.
Nicméně přesné datum první přípravy hranolků na britském území je nejasné. Hranolky sloužily jako základní levná potravina průmyslového severu někdy od poloviny 19. století, zatímco smažená ryba se už nějakou dobu pojídala v londýnském East Endu – čtvrti pouličních jídel, obchodů a barů.
Když sever potkal jih
Obyvatelstvo brzy usoudilo, že dát dohromady smaženou rybu a hranolky je velmi chutná kombinace propojující celý ostrov, a tak se zrodil britský národní pokrm fish and chips. Mnoho historiků tvrdí, že židovský kuchař jménem Joseph Malin otevřel první fish and chips obchod v roce 1860 v Londýně. Podnik byl tak úspěšný, že zůstal v provozu až do 70. let 20. století. Další fish and chips obchody byly původně malé rodinné podniky, často vytvořené v přední části domu.
Fish and chips v dobách temna
V roce 1910 bylo ve Spojeném království 25 000 obchodů s fish and chips, které dokonce zůstaly otevřené i během 1. světové války. V největší krizi, kdy se jídlo rozdělovalo na příděl, se k chlebu a vejcím přidalo právě fish and chips. Stejný postup zafungoval i za druhé světové války. Podle legendy se britští vojáci, kteří se v den D vylodili na pláži v Normandii, navzájem identifikovali tak, že křičeli „fish“ a čekali na zakódovanou odpověď „chips“.
Zdroj: docksidehhi, historic-uk
redaktorka FTV Prima