Alžběta I. byla jednou ze tří hlavních panovníků Tudorovců. Právě její smrtí se anglická královská dynastie rozpadla. Letos v březnu tomu je rovných 420 let. Za tu dobu se svět změnil k nepoznání a jen těžko si dovedeme představit, jaké by bylo žít životy těchto lidí. Bohatí opovrhovali zeleninou, neznali běžné potraviny a nechávali si vyžrat zuby do černa.
Zkažené zuby za vlády Alžběty I. symbolizovaly bohatství. Děti běžně pily pivo
Díky vědcům z řad historiků, archeologů a antropologů můžeme jako dnešní civilizace čerpat informace z nejrůznějších pramenů a objevů. Díky podrobným důkazům tak lze dokonce sestavit jídelníček, který byl běžný právě v době vlády Alžběty I.
Co se jedlo v dobách Alžběty I.
Alžběta se narodila roku 1533 a zemřela ve svých 70 letech roku 1063. Zpravidla se toto období označuje jako alžbětinská doba či zlatý věk Anglie, neboť se velmi úspěšně rozvíjelo řemeslo, obchod, vzdělanost a kultura.
Lidé byli stejně jako my zvyklí jíst tři hlavní jídla denně: snídani, oběd a večeři. Druhy konzumovaného jídla velmi závisely na bohatství a postavení. Chudí lidé měli obecně skromnou a monotónní stravu, zatímco bohatí z alžbětinské Anglie jedli pestře a pokrmy se skládaly v té době z nevšedních potravin. Pochutnávali si na všech druzích masa včetně hovězího, vepřového, jehněčího, skopového, telecího a zvěřiny. Jedla se také ozdobná drůbež, jako páv, labuť a husa.
Povinnost jíst ryby, jinak vězení
Pro chudé byl chléb základní potravou a jedl se s máslem, sýrem, vejci a ovesnou kaší. Běžnou součástí stravy byla jednoduchá zeleninová polévka zahuštěná vločkami. Červené maso bylo výjimkou a spíše se konzumovalo maso bílé a to, co si chudí lidé ulovili na ulici. Běžně se na talíř dostalo kuře, králík, zajíc, kos nebo holub.
Královna Alžběta v roce 1563 vydala zákon, který nařizoval jíst ryby ve středu, pátek a sobotu. Na talíř se tak rybí maso dostávalo i chudým. Tento zákon byl vytvořen na podporu rybářského průmyslu. Za jeho nedodržení hrozily až tři měsíce ve vězení.
V alžbětinské době se jen zřídka pojídalo syrové ovoce. Lidé na něj pohlíželi s určitou nedůvěrou. Většinou se objevovalo v koláčích nebo v džemech, které ovšem byly velmi oblíbené. V tudorovských časech lidé nedocenili nutriční hodnotu zeleniny a bohatí lidé, kteří měli obrovský výběr potravin, jí často pohrdali. Ořechy a luštěniny se naopak konzumovaly běžně. Med byl nejběžnějším sladidlem, protože cukr byl velmi drahý.
Luštěniny patří do zdravého jídelníčku i dnes. Připravte si poctivou čočkovou polévku podle návodného videoreceptu
Kompletní recept najdete ZDE
Děti pily pivo
Voda byla považována za nebezpečnou, v alžbětinské době se místo ni pilo pivo. Dokonce i děti ho pily, protože nebylo příliš silné. Bohatí si pak často dopřávali různá vína. Populární byl klaret, malvasia a sherry. Občas se také pilo mléko, ovčí i kravské, ale většinou se z něj vyrábělo máslo, smetana a sýr.
Nové potraviny na talíři
V průběhu tudorovského období bylo do společnosti zaváděno stále více potravin, které byly objeveny v Novém světě. Poprvé se objevila rajčata, krůta, fazole a samozřejmě brambory, které do Anglie přivezl sir Walter Raleigh. Alžbětinci však nevěděli, jak tato jídla optimálně využít nebo vařit.
Černé zuby a sladkosti
Kromě dobrého jídla měli lidé rádi dezerty. Pochutnávali si na pečivu, dortících, smetaně, pudinku a krystalizovaném ovoci a sirupu. Bohatí, kteří si mohli dovolit cukr, měli často zkažené černé zuby. Ve skutečnosti se černé zuby staly symbolem společenského postavení. Lidé si záměrně špinili zuby, aby vypadali bohatší. Populární byl i marcipán a nejrůznější výrobky z cukru jako třeba cukrové talíře na zvláštní příležitosti.
Zdroj: elizabethi
redaktorka FTV Prima