Jídelníček Alžběty I. Zdroj: istock.com
Alžběta I. byla jednou ze tří hlavních panovníků Tudorovců. Právě její smrtí se anglická královská dynastie rozpadla. Letos v březnu tomu je rovných 420 let. Za tu dobu se svět změnil k nepoznání a jen těžko si dovedeme představit, jaké by bylo žít životy těchto lidí. Bohatí opovrhovali zeleninou, neznali běžné potraviny a nechávali si vyžrat zuby do černa.
Díky vědcům z řad historiků, archeologů a antropologů můžeme jako dnešní civilizace čerpat informace z nejrůznějších pramenů a objevů. Díky podrobným důkazům tak lze dokonce sestavit jídelníček, který byl běžný právě v době vlády Alžběty I.
Alžběta se narodila roku 1533 a zemřela ve svých 70 letech roku 1063. Zpravidla se toto období označuje jako alžbětinská doba či zlatý věk Anglie, neboť se velmi úspěšně rozvíjelo řemeslo, obchod, vzdělanost a kultura.
Lidé byli stejně jako my zvyklí jíst tři hlavní jídla denně: snídani, oběd a večeři. Druhy konzumovaného jídla velmi závisely na bohatství a postavení. Chudí lidé měli obecně skromnou a monotónní stravu, zatímco bohatí z alžbětinské Anglie jedli pestře a pokrmy se skládaly v té době z nevšedních potravin. Pochutnávali si na všech druzích masa včetně hovězího, vepřového, jehněčího, skopového, telecího a zvěřiny. Jedla se také ozdobná drůbež, jako páv, labuť a husa.
Pro chudé byl chléb základní potravou a jedl se s máslem, sýrem, vejci a ovesnou kaší. Běžnou součástí stravy byla jednoduchá zeleninová polévka zahuštěná vločkami. Červené maso bylo výjimkou a spíše se konzumovalo maso bílé a to, co si chudí lidé ulovili na ulici. Běžně se na talíř dostalo kuře, králík, zajíc, kos nebo holub.
Královna Alžběta v roce 1563 vydala zákon, který nařizoval jíst ryby ve středu, pátek a sobotu. Na talíř se tak rybí maso dostávalo i chudým. Tento zákon byl vytvořen na podporu rybářského průmyslu. Za jeho nedodržení hrozily až tři měsíce ve vězení.
V alžbětinské době se jen zřídka pojídalo syrové ovoce. Lidé na něj pohlíželi s určitou nedůvěrou. Většinou se objevovalo v koláčích nebo v džemech, které ovšem byly velmi oblíbené. V tudorovských časech lidé nedocenili nutriční hodnotu zeleniny a bohatí lidé, kteří měli obrovský výběr potravin, jí často pohrdali. Ořechy a luštěniny se naopak konzumovaly běžně. Med byl nejběžnějším sladidlem, protože cukr byl velmi drahý.
Kompletní recept najdete ZDE
Voda byla považována za nebezpečnou, v alžbětinské době se místo ni pilo pivo. Dokonce i děti ho pily, protože nebylo příliš silné. Bohatí si pak často dopřávali různá vína. Populární byl klaret, malvasia a sherry. Občas se také pilo mléko, ovčí i kravské, ale většinou se z něj vyrábělo máslo, smetana a sýr.
V průběhu tudorovského období bylo do společnosti zaváděno stále více potravin, které byly objeveny v Novém světě. Poprvé se objevila rajčata, krůta, fazole a samozřejmě brambory, které do Anglie přivezl sir Walter Raleigh. Alžbětinci však nevěděli, jak tato jídla optimálně využít nebo vařit.
Kromě dobrého jídla měli lidé rádi dezerty. Pochutnávali si na pečivu, dortících, smetaně, pudinku a krystalizovaném ovoci a sirupu. Bohatí, kteří si mohli dovolit cukr, měli často zkažené černé zuby. Ve skutečnosti se černé zuby staly symbolem společenského postavení. Lidé si záměrně špinili zuby, aby vypadali bohatší. Populární byl i marcipán a nejrůznější výrobky z cukru jako třeba cukrové talíře na zvláštní příležitosti.
Zdroj: elizabethi
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
