Játra, ať už jatečních zvířat, nebo drůbeže, vždycky patřila k populárním kuchyňským přísadám. Pokud se někde setkáte s námitkou, že jde o „chemickou čistírnu“ těla, v níž se odfiltrované škodlivé látky ukládají, uklidněte se – játra je skladovat neumí.
Co naopak uchovávat umí, je spousta pro náš organismus cenných látek, především vitaminů. Jsou to vitaminy A, D, E, K, B12 a kyselina listová, dále pak minerály, jako je měď a železo. Ty jsou svým způsobem také nástroji pomáhajícími tělu zbavovat se toxinů – tělo je prostě chytře vymyšlená mašinka... A samozřejmě jsou to i látky, které řadí játra k takzvaným superpotravinám.
To platí obecně o všech druzích jater. Je jasné, že z čím zdravějšího, respektive lépe chovaného zvířete játra pocházejí, tím budou lepší. Je-li to možné, zkuste je získat od bio chovatelů nebo z takzvaných volných chovů. Projeví se to nejen na obsahu cenných látek (obsah zdravých omega-3 mastných kyselin je v játrech u takto chovaných zvířat dva- až čtyřikrát vyšší), ale i na chuti. A o tu nám jde především.
Játra, hlavně hovězí a vepřová, jsou v naší kuchyni nejznámější v několika tradičních úpravách, zejména dušená, restovaná „na cibulce“, v domácích i průmyslově vyráběných paštikách či obalená a osmažená jako řízek. Lahůdkou jsou játra telecí, krůtí a samozřejmě husí a kachní.