Penne alla vodka – to je gastronomická vzpomínka ze sedmdesátek, která má podobně jako móda minulých dekád periodickou návratovou tendenci. Hit, jehož úkolem bylo mimo jiné dát domáckým těstovinám světáckou přitažlivost, svůj úkol splnil na jedničku.
Vodka místo vína! Koho napadlo lít do omáčky na těstoviny tvrdý alkohol?
Tři pilíře lahodnosti
Přes silný americký akcent je to omáčka k těstovinám a k novodobé italské kuchyni prostě patří – a tak se musí podřídit jejímu základnímu kánonu: kvalitě surovin a jednoduchosti přípravy. O skvělém výsledku pochybujme asi stejně málo jako o šarmu Marcella Mastroianniho. V případě omáčky alla vodka jsou základními kameny perfektně uzrálá (jak jinak, takže kromě sezony se používají rajčata konzervovaná) rajčata a pochopitelně kvalitní čirý alkohol, který krémové omáčce dodává jemný, leč nezaměnitelný šmrnc a díky své schopnosti emulzifikovat – hladce propojit tekutinu s tukem – také hedvábnou jemnost, jíž je pověstná. Krémovitost pak dále zaručuje smetana. Recept není zcela rigidní, další rozměr chuti přichází s třeba s pancettou či petrželkou. A základem zůstává klasická rajčatová omáčka, takže počítejme i s pomocí cibule a česneku.
A kde se vzala?
Nápad ozvláštnit klasickou rajčatovou omáčku čirým alkoholem si zpětně přivlastňuje několik lidí. Podle Američanů to byl tamní šéfkuchař italského původu Luigi Franzese z newyorské restaurace Orsini, který na ni přišel někdy v 70. letech, a to poměrně prozaicky – běžná omáčka, kterou připravoval, se mu zdála moc hustá, a tak ji naředil trochou vodky, kterou měl v placatce. A hit byl na světě. Ovšem podle jiných gastroznalců prý začali omáčku s vodkou připravovat v boloňské restauraci Dante, další tvrdí, že ji zpopularizoval jistý římský restauratér, prosazující určitou značku vodky. Dodnes není stoprocentně jisté, zda byly penne alla vodka v Itálii populární dřív, než dobyly Ameriku, nebo zda tomu náhodou nebylo naopak.
Ze studentských kolejí do luxusních restaurací
Každopádně se omáčka s vodkou stala téměř mytickým kouskem studentských menu. V menzách ji sice nepodávali, ale při vaření na koleji prý byla k mání skoro vždy (ostatně stejně jako vodka). Je totiž ohromně dobrá a také ohromně snadná, takže holky na ni vysloveně letěly. Dnes zažívá velký revival, najdete ji na menu snad každé italské restaurace v Americe, a to v nejrůznějších obměnách. Kromě penne se někdy používají rigatoni, jindy se omáčka odpoutává od těstovinového základu a doprovází třeba zeleninu, kuře nebo humra.
Zdroj: autorský text, časopis Prima FRESH