Libor Jan

Libor Jan Zdroj: archiv TV Prima

Libor má vysokoškolské vzdělání. Pracoval jako závozník, tavič liteřiny, novinář a nyní je profesorem historie. Vyučuje na vysoké škole – dnes bohužel jen online.

Bádá v archivech, píše odborné články a knihy a občas i publicistiku. S manželkou nežije, ale mají společně dvě dospělé děti – syn žije a pracuje v Amsterodamu a dcera žije v Praze. Proč se přihlásil? Jeho Slovácký krúžek, jehož je členem, dostal nabídku a Libor neváhal a této příležitosti se ujal. Pokud by vyhrál, tak by výhru rozdělil – část by dal Slováckému krúžku a část by daroval středisku pro vodicí psy.

Jídla pro své menu si vybral, protože je mezinárodní. Aperitivem bude moravská pálenka. Předkrm je složen z prvků toskánské kuchyně, kde ale použije sýr parmazánského typu Gran Moravia, který se může pyšnit kvalitou nejlepších parmazánů (a je to moravský výrobek). Vše je skvělým doplňkem k červenému vínu, nejlépe Chianti. Polévka po templářském způsobu je zapomenutým receptem, který si vařili rytířští mniši a uvádí nás svým stylem do oblasti Středozemního moře. Hovězí pečeně patří spíše do středoevropského stylu, je ale originálním moravským receptem. K pití moravské červené, nejspíše modré rulandské. Zákusek připomene spíše kuchyni starého mocnářství. K němu, zároveň jako digestiv, suchý sekt.

Charakter: Sám o sobě tvrdí, že je složitý.

Zájmy: Má rád svoji práci, baví ho historie a psaní. Jezdí rád na chalupu na Vysočině. Pokud to jde, tak rád cestuje po památkách střední Evropy a dalších zemí. Má rád folklor a zpěv. Zajímá se o historické zbraně, má rád víno, vaření, řeznickou práci a práci se dřevem.

Vztah k vaření: Vaří rád a často.

Chutě: Rád připravuje vše, co mu chutná, rád připravuje jídla z oblasti Středozemního moře. Jí skoro vše, v jídle vybíravý není, mezi jeho oblíbená jídla patří krevety a langusty na grilu.

Nesnáší: Nejí tatarák z hovězího masa a nikdy by nesnědl vnitřnosti – kromě jater.

Motto: V životě se řídí mottem: „Dělat vše tak, aby se člověk nemusel stydět.“

Očekávání: Těší se na setkání s příjemnými lidmi a na možnost propagovat folklor.