Pivní názvosloví pro každého

Mladina na spilce

Pivo je tradiční pěnivý obilný kvašený nápoj. Vyrábí se zkvašením mladiny, která vzniká na varně z vody, sladu a chmele. „Mladina je meziprodukt při výrobě piva, který již prošel chmelovarem a je připraven ke kvašení, které probíhá na tzv. spilce,“ vysvětluje postřižinský sládek Bohumil Valenta z Pivovaru Nymburk. Cílem varního postupu je přeměnit škrob a další složité cukernaté látky na jednoduché zkvasitelné cukry. Tento vzniklý obilný sladký roztok se jmenuje sladina a po povaření s chmelem je z něho mladina.

Recepty

Pikantní pivní pomazánka s hermelínem a šunkou

30

Kvasným procesem na spilce pak z cukru vzniká alkohol, oxid uhličitý a energie, ale zůstává tam i určitá neprokvašená část. Dříve se pivo označovalo pouze tzv. stupňovitostí. Nenechte se ovšem mýlit, stupně se nerovnají obsahu alkoholu. Jedná se o procenta extraktu neboli o množství cukru získaného ze sladu, které se nachází v mladině. Množství alkoholu potom určuje tzv. stupeň prokvašení, tj. kolik zkvasitelných cukrů kvasinky přeměnily na alkohol. Pivo může obsahovat od 0,5 do cca 20 procent alkoholu. V českých pivech je alkoholu nejčastěji mezi 4 až 5 procenty.

Světlé, nebo tmavé?

Dle současné a nedostatečné české legislativy se pivo dělí podle barvy do čtyř skupin, a to na světlé, polotmavé, tmavé a řezané. Podle původního extraktu, obsahu alkoholu a způsobu konečné úpravy ho pak lze dělit do dalších jedenácti podskupin. Ze světlých sladů jsou vesměs vyráběna piva světlá.

Pokud se do světlého sladu přimíchají karamelové či barevné slady, vznikají už piva polotmavá a tmavá. Zatímco polotmavé pivo vzniká přímo na varně při výrobě v pivovaru, řezané se vyrobí smíšením světlého a tmavého piva při stáčení nebo vám jej udělá až hospodský při čepování. Do podskupin řadíme piva stolní, výčepní, ležáky, speciální, portery, piva se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická a ochucená.

Způsob kvašení

Piva je také možné dělit podle způsobu kvašení, a to na piva kvašená svrchně a spodně. Obě skupiny zahrnují obrovské množství druhů. „Rozdíl mezi spodním a svrchním kvašení je v použití odlišných pivovarských kvasinek. Svrchní kvašení také většinou probíhá za vyšších teplot než spodní. Chuť je tedy diametrálně odlišná. Například u nás vyrábíme pivo pouze pomocí spodního kvašení, které je typické pro český ležák plzeňského typu neboli Pils,“ popisuje sládek Valenta z Nymburka. Po zkvašení se tzv. mladé pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde dokváší a dozrává po dobu několika týdnů až měsíců, podle druhu piva.

Recepty

Pivní čokoládový dort

29

Ležáky, speciály, portery

Nejčastěji se setkáte s výčepním pivem, ležáky, pivními speciály a portery. Co se týče původního extraktu, neboli stupňů (tedy množství cukru, které se nachází v mladině), výčepní pivo má od 7 do 10,99 ležák pak od 11 do 12,99. Své jméno si ležák zasloužil tím, že po procesu kvašení ještě měsíc a déle leží ve sklepích. Pokud chce pivovar vyrábět ležáky, je tedy třeba, aby měl dostatečně velký prostor pro uskladnění piva. Všechna piva mající více než 13 stupňů se potom řadí mezi pivní speciály. Porter, silné tmavé pivo, mívá dokonce 18 stupňů. V Čechách se můžete běžně setkat i s kvasnicovým a nefiltrovaným pivem. Běžně se tato piva mylně zaměňují. Nefiltrované pivo je stočené přímo z ležáckého tanku bez procesu filtrace, takže nemá jiskru a může být lehce zakalené. Naopak kvasnicové pivo se vyrábí tak, že se do hotového filtrovaného piva v průběhu stáčení přidá podíl rozkvašené mladiny nebo čistých pivovarských kvasinek. Bývá tudíž více zakalené.