Vydatná polévka, obvykle zbarvená do červena, je jedním z nejznámějších symbolů ukrajinské národní kuchyně, ale také předmětem sporů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Boršč byl obživou především chudých rolníků, ale oblíbila si ho i Kateřina Veliká.
Odkud doopravdy pochází boršč? Původně se vařil z jedovatého bolševníku
Boršč má mnoho podob, jež se různí podle oblasti, kde se zrovna vaří. Pochutnávají si na něm Ukrajinci, Rusové, Poláci, Moldavané, ale také Slováci a Češi. Tato polévka se podává teplá i studená. Může se vařit s masem nebo bez něj. Každá země má své úpravy a speciální ingredience, které do boršče přidává.
Záhadná historie boršče
Dnes velmi vydatná a oblíbená polévka byla v minulosti záležitostí především chudých vesničanů. Boršč vznikl stejně jako řada jiných selských jídel z nutnosti. Byl to zkrátka funkční pokrm, který se dal připravit vařením stonků a listů rostlin z okolí. Kusy vařeného masa se přidávaly jen o svátcích. Ve všední den si lidé vystačili s drcenou slaninou, s česnekem a cibulí. Jak se však šířil po celém regionu, stal se základem kultury několika národů, a to nejen pro nižší vrstvy. Za jedno ze svých nejoblíbenějších jídel ho označili například Kateřina Veliká nebo Alexandr II.
Podle historiků, a především všech Ukrajinců, boršč vznikl právě na území Ukrajiny za doby Kyjevské Rusi. Zrod oblíbené polévky se datuje mezi 14. až 16. stoletím. Zdroje se v tomto ohledu liší právě až o dvě stě let. Jedna z prvních možných zmínek o boršči jako polévce se nachází v deníku německého obchodníka Martina Grunewega, který navštívil Kyjev v roce 1584. Ukrajinský boršč se vyznačuje právě červenou řepou, která pokrmu dodává výraznou červenou barvu. Existuje však i bílá, zelená a dokonce i černá varianta. Zkrátka záleží, kde dostanete na boršč chuť.
Proč boršč Rusové považují za svůj?
Podle ruského šéfkuchaře Igora Bedňakova, jenž působí v moskevské restauraci Bochka, se kozáci považují za původce boršče, který poprvé uvařili během obléhání Azova v roce 1637. Pokud by to byla pravda, bylo by těžké určit, zda je boršč skutečně ukrajinský nebo ruský. Kozáci nikdy nesetrvali na jednom místě a jejich geopolitická hranice se neustále měnila.
Možná by vás nenapadlo, že by tahle červená polévka mohla mít závažné politické důsledky. Debata o boršči a jeho kulturním dědictví byla však v posledních letech obzvláště ostrá mezi Ukrajinou a Ruskem. Pro některé Ukrajince je ruský boršč dalším zářezem na pažbě územních záborů a imperiální moci. Spor se vyostřil před třemi lety, kdy ruské ministerstvo zahraničí na svém Twitteru boršč přivlastnilo své zemi.
Boršč se vařil z bolševníku
Obecně přijímaná teorie říká, že slovo boršč pochází ze slovanského „borščevik“, což u nás znamená bolševník, což je rostlina, ze které se původně polévka vařila. Bolševník velkolepý je obří plevel, kterému je potřeba se vyhýbat obloukem, neboť je jedovatý a dokáže vážně poleptat kůži. Boršč se však nepřipravoval z bolševníku velkolepého, ale z jeho jemnějšího příbuzného bolševníku obecného. Ten v sobě sice jedovatou složku má, ale v mnohem menší míře. V rané slovanské kuchyni se mladé stonky, listy a květy často vařily nebo se nechávaly zkvasit, čímž vzniklo něco jako kysané zelí. Bolševník tedy sloužil jako základ pro původní boršč.
Ať už je národní identita člověka a jeho pojetí boršče jakékoli, každý si ho zkrátka může uvařit po svém. Boršč má tisíce podob pro tisíce různých chuťových buněk.
Zdroj: kolinsky.denik.cz, babbel.com, wikipedia.org; foto: iStock.com