V průběhu celého roku slavíme řadu nejrůznějších svátků, významných dnů a období. Některé slavnostní události v novodobých dějinách přibyly, na jiné prastaré se časem zapomnělo nebo se na ně vzpomíná jen okrajově. Jedním takovým svátkem je masopust, který s sebou nese veselí, hojnost a spoustu charakteristických prvků.
Masopust je nejdelší svátek v roce: Lidé si při něm užívali života a neřestí
Masopust na sebe po Vánocích nedává dlouho čekat. Jeho období započíná prakticky ihned, co se zavřou pomyslné dveře za Třemi králi. Sedmý den nového roku již patří svátku rozpínajícího se do dvou kalendářních měsíců. Masopust totiž vyplňuje veškerý volný prostor až do Velikonoc a končí v úterý před Popeleční středou, je tedy různě dlouhý. Letošní masopustní úterý, jak se poslednímu dni tohoto svátku říká, vychází na 21. února.
Půst až po masopustu
Slovo masopust je nejspíše odvozeno od spojení slov „opustit maso“. Nicméně masopustní období je plné bujarých oslav, zabijačkových hodů a veselí. V dávných dobách to byly časy, kdy si lidé užívali hojnosti před velikonočním půstem, duchovní koncentrací a oslavovali příchod jara.
Masopust je starý asi jako lidstvo samo, vychází z předkřesťanských dob, z časů staré antiky a Keltů. Církev do něj vnesla kus ze svého učení až později. První zmínky o masopustním veselí na našem území se objevují ve 13. století. Podle starých pramenů se veselí účastnili jak ti nejchudší, tak bohatá městská šlechta.
Kdo se nají, bude mít sílu
Přestože se masopust teoreticky slaví už po Třech králích, v českém prostředí se nejintenzivněji vnímá až poslední tři dny před koncem. Tyto dny se nazývají jako končiny nebo ostatky. Svůj význam má i poslední čtvrtek, kterému se říká Tučný čtvrtek nebo také tučňák. V tento den se k obědu tradičně podává vepřo knedlo zelo, koná se zabijačka a hoduje se dosyta. Podle pověry bude totiž při síle každý, kdo se dobře v tento čtvrtek najedl.
Co se děje při masopustu
Začátek hlavní masopustní zábavy se pak koná v neděli. Pro tento den jsou typické taneční zábavy a hodování. V minulosti se pořádaly takzvané jalové hody – zábava organizovaná ženami jen pro ženy.
V pondělí se v zábavném programu historicky pokračovalo. Zpravidla se pořádal mužovský bál, na který neměli přístup svobodní.
V úterý se koná vrchol celého masopustu. Na ulicích měst a vesnic procházejí pestrobarevné průvody masek, které s sebou nesou významnou symboliku. Historicky se na masopust konaly obchůzky domů a nesměl se vynechat ani jediný v sousedství. Mladí muži pak každý z domů obíhali dokola. Obchůzka měla stanovený svůj řád a program podle místních tradic. V úterý se také koná tradiční loučení s masopustem a půlnoční pohřbívání basy. Přesně o půlnoci končí muzika a lidé se tak definitivně uloží ke spánku před dnem, kdy jim začíná velikonoční půst.
Zdroj: wikisofia
redaktorka FTV Prima