Kdo je Martin Legeza? Teenager a foodbloger, který nás baví!

Martin Legeza je další nadějí, že v Čechách vyroste nová generace, která bude chtít jíst lépe. A protože přemýšlí i nad kuchařkou, určitě o něm ještě uslyšíme…

Martine, ty sis založil blog před rokem, to ti bylo pouhých 15!, soudě dle tvé úrovně dnes si ale už musel přece umět vařit?

Ano, vařím už od nějakých 10 let. Tehdy to nebyl takový výkon, jaký bych si představoval, ale stále pozoruji pokroky.

Jak ses učil a pořád učíš vařit?

Od všeho jsem si vzal něco. Něco mě naučili doma, něco jsem se naučil z kuchařek. Dnes třeba hodně sleduji videa.

Jaká jídla vaříš nejčastěji a jaká nejraději?

Snažím se vařit co nejvíce různých jídel, takže bych asi neřekl, že nějaké jídlo vařím nejčastěji, nebo že mám nějaké nejraději. Jídel existuje ohromná spousta a další možné kombinace ještě ani nebyly vyzkoušeny. Takže se opravdu snažím využít možnosti kombinování na maximum.

Jídla si styluješ i fotíš sám, viď?

Ano. I když fotky zatím nemám v nejlepší kvalitě. Ale už vybírám ten správný fotoaparát.

Sbíráš někde inspiraci, jak by styling jídla a fotky měly vypadat nebo se řídíš spíš vlastním citem a intuicí?

Co se stylingu týče, tak sbírám inspiraci všude možně, ale ve většině případů improvizuji, až když je jídlo hotové. Inspiraci čerpám hodně z internetu – například sleduji spoustu lidí na Instagramu, ukládám si nápady na Pinterestu a sleduji různé videorecepty. A samozřejmě si rád listuji kuchařkami. Spoustu zajímavých receptů jsem našel spíše ve starších kuchařkách, které jsou už dnes těžko k sehnání. Takhle to třeba dělá Martin Štangl z Esky, díky kterému jsem si v poslední době hodně oblíbil českou kuchyni.

Martin Legeza letos získal speciální cenu pořadatelů Foodblog roku 2016. Na této fotce je společně s ostatními vítězkami všech kategorií na slavnostním vyhlášení, Foto: archiv Foodblog roku

Byla by třeba pro tebe stáž v Esce výzvou?

Určitě ano! Kuchařskou výzvou by pro mě určitě byla stáž jak v českých, tak v zahraničních restauracích. Zde bych se mohl spoustu nového naučit a nasbírat cenné zkušenosti. Dále je pro mě výzva určitě vlastní kuchařka – chtěl bych aby byla něčím specifickým zajímavá a originalitou by se lišila od ostatních.

Kolik času ti vaření jako koníček zabere?

Času v kuchyni strávím opravdu hodně. Teď nedávno jsem třeba do devíti hodin večer připravoval roastbeef a ještě kolem půl desáté začal péct sušenky pro focení na akci Gastrokroužku. Také si většinou každý den připravuji večeře, takže denně jsem v kuchyni určitě alespoň hodinu.

Na jakou školu se vlastně chystáš?

Po prázdninách nastupuju do prvního ročníku na gymnáziu.

Je něco, co takovému 16letému kuchaři v kuchyni nesmí chybět - ať už ze surovin nebo vybavení?

Čím častěji vařím, tím si víc říkám, že bych se neobešel bez kuchyňského robota. Výrazně totiž urychlí práci a zároveň je výsledek vždy dokonalý. Konkrétní surovina, bez které bych se v kuchyni neobešel, mě asi zrovna teď nenapadá. Ale rád vařím ze sezónních surovin a mám na tom rád, že pořád zkouším něco nového.

Vaří taky tvoji kamarádi nebo jsi mezi vrstevníky za “exota”?

Ostatní se taky někdy pokouší třeba o sladké pečivo, ale asi to pro ně není úplně nejlépe strávená chvíle dne :) Co si ale myslí o mém vaření upřímně netuším. Někdo je možná nadšený, ale někdo to může pokládat za ztrátu času, když si může jídlo kdykoliv koupit.

Jak by se podle tebe dala přilákat pozornost mladých k vaření a jídlu obecně?

Co jsem tak zaznamenal, tak musí být příprava jídla rychlá a jednoduchá. Spoustu mých spolužáků od některých, řekl bych, až dokonalých surovin odradila školní jídelna. Pokud by viděli, že se dá za pár minut připravit dokonalé jídlo, tak by podle mě mohli mít dobrý pocit z toho, že si jídlo dokázali připravit sami. Navíc stačí srávný postup a z jejich neoblíbených surovin se jako kouzlem stane vynikajicí jídlo! Hlavní ale je, aby se opravdu zajímali o to, co jí, pak by je příprava jídla mohla aspoň trochu bavit.

Co tě teď čeká v oblasti gastronomie zajímavého?

Už si chvíli pohrávám s myšlenkou, že bych dal dohromady svou vlastní kuchařku. Chtěl bych zaujmout něčím opravdu originálním, ale zatím je to jen taková vize, která se neuskuteční dříve jak za rok. Pokud bych však svým nápadem zaujal, tak bych psaní věnoval maximum volného času a vše bych se pokusil dokonale zpracovat. Nyní se domlouvám na stáži v jedné pražské restauraci. Ještě musím dořešit detaily, ale myslím, že už s tím můžu počítat.

Co tě kromě vaření ještě baví?

Kromě vaření mě zaujalo například fotografování nebo cestování. Oboje je však s vařením propojené, takže se mé koníčky pohybují v jednom kruhu.

Čím sis udělal naposledy radost?

Velkou radostí je pro mě vždy, když se jídlo povede tak, jak si představuji. V poslední době se mi celkem dařilo v cukrařině, takže naposledy mi udělal radost dezert :)

Vyzkoušejte jeden z receptů, které najdete na Martinově blogu Martin-food.com

Jako recept jsem vybral čočkovou polévku, která se hodí i k rozhovoru, protože je to ideální příklad jídla, které moc lidí po zážitcích z jídelny nemá rádo, ale se správnými surovinami se z této polévky stane výborné jídlo.

ČOČKOVÁ POLÉVKA S BRAMBOROVÝMI CHIPSY

Tato polévka je ideální jako rychlý oběd. V receptu jsem použil uzená žebra (použijte plochá žebra, protože mají více masa), ale můžete použít i jiné uzené maso. Čočku jsem vybral francouzskou zelenou, protože perfektně drží tvar a je těžké ji rozvařit. Na závěr jsem se pokusil nahradit pečivo bramborovými chipsy a myslím, že to byl výborný nápad. V polévce byly vynikající tím, že byly perfektně křupavé na rozdíl od rozmáčeného pečiva. Pokud se je rozhodnete připravit, tak je nesolte, protože sůl z brambor zbytečně vytahuje vodu a pečte je, dokud nebudou křupavé.

5 PORCÍ / DOBA PŘÍPRAVY: 20 minut

• 2 stonky řapíkatého celeru

• 1 mrkev

• 150 g uzených žeber (uvařených)

• 1/4 červené cibule

• 200 ml bílého vína

• snítka čerstvého tymiánu

• 1/2 lžičky kmínu

• 1/4 lžičky skořice

• 400 g francouzské zelené čočky Puy

• 3 hrnky vývaru

• 2 hrnky vody

• 1 hrst hladkolisté petržele

• 1/2 červené chilli papričky

1. Řapíky celeru zbavte tuhých vláken. Buď řapík jen rozlomte a vlákna stáhněte nebo na ně můžete použít škrabku na brambory. Mrkev oloupejte a spolu s celerem ji nakrájejte na kostičky. Zeleninu začněte opékat na olivovém oleji.

2. Po 2 minutách přidejte obrané uzené maso a až se trochu opeče, přidejte nakrájenou cibuli. Vše chvíli nechejte opékat, pak přidejte čočku s tymiánem, kmínem a skořicí. Koření restováním zvýrazní svou chuť, ale stále míchejte, aby se nic nepřipalovalo. Po chvíli vše zalijte vínem a po odpaření alkoholu přilijte vývar s vodou.

3. Polévku vařte, dokud čočka nezměkne, ale musí být stále al dente, trvá to asi 15 minut. Na závěr polévku jen dosolte a pokud nebudete spokojeni s konzistencí, můžete polévku trochu promixovat tyčovým mixérem, ale neudělejte z ní hladký krém.

4. Polévku podávejte s nasekanou petrželí, chilli, a pokud nechcete pečivo, tak nahoru dejte čerstvě upečené bramborové chipsy.

Autor: Adéla Hálková