Domácí kysané zelí: oblíbená vitaminová bomba pro podzimní dny

Imunita organismu je schopnost těla udržet optimální prostředí pro všechny životní funkce. Musí neustále kontrolovat struktury vlastního těla. Pokud dojde k jejich poškození, musí na ně reagovat. Během podzimních měsíců je tedy velice důležité imunitu podporovat. Tou nejjednodušší a zároveň nejlepší formou je pravidelná konzumace například kvalitního kysaného zelí.

Naprosto nepostradatelné

Českou kuchyni si navíc bez zelí lze jen těžko představit. Je skvělou přílohou, ale dokonale se hodí i do různých druhů salátů. Oblibu v zelí měly už všechny naše prababičky a důvod je prostý. Zelí obsahuje velké množství vitamínu C, především pokud se rozhodneme pro zelí kysané.

„Produkty zeleniny, které byly přirozeně zkvašeny tzv. mléčným kvašením, jsou velmi blahodárné pro tělo jako celek a pro imunitu zvláště. Přirozené biologické procesy, které zprostředkují mikroorganismy při mléčném kvašení, zvyšují stravitelnost zeleniny a obohacují ji o další cenné látky (vitamíny, stopové prvky). Zkvašené potraviny však především obsahují samotné bakterie mléčného kvašení, které působí blahodárně na slizniční i systémovou imunitu. Tyto mikroby označujeme jako probiotika. Zkvašenou zeleninu lze velmi doporučit s cílem podpory imunity,“ říká profesor Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Dnešní způsob výroby kysaného zelí údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů a předávali jej pak dále svým západoevropským sousedům. Mnoho mořeplavců, obzvlášť během dlouhých cest, podporovalo svou imunitu právě kysaným zelím, které jim v podpalubí vydrželo dlouhé měsíce.

Pokud si chce člověk připravit vlastní, není to vůbec nic složitého. Jen je potřeba předem pořídit několik pomůcek (kruhadlo a kameninový sud s miskou, tzv. „zelák“).

Ingredience na přípravu 10 kg klasického kysaného zelí:

• 10 kg hlávkového zelí (dle chuti buď červené, nebo bílé)
• 150 g soli (důležité je přidávat sůl postupně a průběžně ochutnávat)
• 15–20 g kmínu

1. Hlávkové zelí rozpulte a odstraňte košťál. Následně každou půlku nakrouhejte. Nejlepší volbou je kruhadlo. Dříve se zelí krouhalo klasicky do necek, dnes můžete krouhat zelí například do vany – ulehčíte si tak následně práci s úklidem. Během krouhání je důležité průběžně zelí prosolovat a posypávat kmínem. Sůl a kmín se tak dostanou rovnoměrně všude. Jakmile máte poslední zelí nakrouhané, vše důkladně promíchejte a nechte několik minut odležet. Následně zelí zbavte přebytečné vody „vyždímáním“ v ruce. Dříve se zelí šlapalo, což můžete také zkusit.
2. Takto upravené zelí vložte do „zeláku“ a pořádně umačkejte. Zelí je třeba shora zatížit, aby postupně v průběhu kvašení pouštělo šťávu. K tomu skvěle poslouží čisté prkénko a kámen. Na kameninový sud položte misku a okraj vyplňte vodou. Sud přesuňte do chladnější místnosti, ideálně do sklepa. Po zhruba 6–8 týdnech je kysané zelí hotové a takto upravené vydrží v „zeláku“ a chladné místnosti (například ve sklepě) i několik měsíců.

Pro mnoho zemí má zelí nezastupitelnou roli. Vedle České republiky a Slovenska patří do tradičních pokrmů například v Německu, Rakousku, Maďarsku či Skandinávii.