Vánoční cukroví, jak jej známe dnes Zdroj: istock.com
Advent je obdobím jedinečné předvánoční atmosféry, kdy si lidé najdou čas na dodržování tradic z dob dávných. Pečení a zdobení perníčků se rozhodně řadí mezi ty nejčastěji dodržované. Příprava by se měla zahájit s předstihem, aby oblíbené cukroví stihlo do Vánoc změknout. Než se perníčky dostatečně uleží, přečtěte si, jak se z nich stala oblíbená vánoční tradice. Ze začátku se totiž jednalo o sladkost velmi drahou, již si mohli dovolit jen ti nejbohatší.
Původ perníčků sahá do dávných dob starých Egypťanů, kteří si pochutnávali na medových sušenkách z mouky. Z Egypta se roku 991 dostaly do Evropy přes Francii, kam je dovezl jeden arménský mnich. Vůně a chuť se postupně rozšířily po celém kontinentu a každý chtěl ochutnat doposud neznámou novinku.
Ve 13. století se začíná o perníku uvažovat jako o sladkosti, dříve se konzumoval při zažívacích obtížích. Nebylo výjimkou, že byl k dostání jen v lékárnách a v klášterech.
Od doby, kdy se perník dostal do Evropy se jeho recept zlepšoval a začalo se do něj přidávat nejrůznější koření. K mouce a medu se zprvu přimíchal pepř, který dal perníčkům své jméno. Název je odvozen od slova peprník nebo také peprný. Později se do medového těsta začala přidávat celá řada dříve vzácného a drahého koření, jako je skořice, muškátový oříšek, zázvor, kardamom, badyán, hřebíček nebo i anýz, bezový květ a další. Díky kořeněnému mixu, který sloužil jako perfektní konzervant, začal být perník velmi žádaný. Mohl se totiž dovážet po světě, aniž by se cestou zkazil.
Kompletní recept najdete ZDE
Do Čech perník doputoval až ve 14. století zřejmě z Německa. Právě v německých zemích, v hanzovních městech, byla jeho výroba velmi významná. Jedním z nejdůležitějších míst pro výrobu se stal Norimberk, z nějž nebylo do Prahy daleko. Obliba i poptávka se stále rozšiřovala a do popředí se dostalo nové významné řemeslo – perníkář.
Perníkový recept se s přidanou chutí koření stal přísně tajným a perníkáři ho po generace dědili a dobře střežili. Kvůli nedostupnosti některých druhů koření byl perník velmi drahý a pro obyčejné lidi takřka nedostupný. Perníkářství se kvůli omezenému množství koření a nákladným výrobním postupům řadilo ke specializovaným řemeslům. Svůj cech získali až v 15. století v Německu a o sto let později i v Praze.
Tradice a historie pečení perníčků 2 Zdroj: iStock
Oblíbené cukroví nelákalo jen svou specifickou chutí, bylo i pastvou pro oči, neboť se těsto tvarovalo dřevěnými formičkami zvanými kadluby. I samotná výroba formiček, které se vyřezávaly z ovocných stromů, byla velmi nákladná. Perníky se proto považovaly za opravdu luxusní zboží. Vzory formiček se zpočátku inspirovaly náboženskými motivy, později, když se perník stal dostupnější, běžným městským životem. Medová dobrota se často vyřezávala do tvaru srdce, panenky nebo třeba koníčka. Až kolem 19. století přibyly i pohádkové postavy jako například mořská panna nebo čert.
V 18. století se perník stal dostupnějším zbožím a s narůstající výrobou ho bylo možné sehnat na poutích a jarmarcích. Čas od času se dokonce pořádaly i samostatné perníkářské trhy. Pekly se i na různé svátky a důležité události. Hospodyně jimi obdarovávaly koledníky, kteří si přišli na svatého Štěpána pro výslužku. Nepekl se jen perník k jídlu, ale také jako ozdoba na stromeček či jako dekorace do světnice. Takové se většinou malovaly bílkem a cukrem, ostatně jak to známe i dnes. Tvrdý perník se strouhal do různých kaší a sloužil i jako sladidlo.
Nejslavnější český perník je rozhodně ten pardubický, jenž se vyrábí od 16. století. Recept má ale své kořeny zapuštěné v Hradci Králové.
Zdroj: pernikova-chaloupka.cz, adventsvuniperniku.cz, ianyanmag.com
Tradice a historie pečení perníčků 3 Zdroj: iStock
redaktorka FTV Prima
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
