Velikonoční svátky jsou plné symboliky. Mnohé ze zvyků jsme si během let přetvořili do podoby jídla. Třeba zajíček, který k velikonočním svátkům neodmyslitelně patří, se v obchodech objevuje nejčastěji v čokoládové podobě. Beránek se pro změnu peče z piškotového těsta a zdobí se sladkou polevou. Jejich historie je hluboce zakořeněná.
Velikonoční beránek je symbolem oběti pro lidstvo. Zajíc se stal pro křesťany kontroverzní
Symbol zajíce
Symboliku zajíce do naší historie přináší ještě předkřesťanské generace. Zvyk vychází z dob vítání prvních teplých slunečních paprsků, tedy očekávaného jara. Objevuje se v mytologii řecké, egyptské i čínské, kde převážně symbolizuje štěstí a plynoucí čas života.
Podle lidové tradice se věřilo, že zajíc nikdy nespí, protože nemá oční víčka. Je tak symbolem zmrtvýchvstání. Bible o zajíci mluví jako o maličkém stvoření na Zemi, ale moudřejším nad mudrce. Nejspíše proto se stal symbolem chudých, pokorných a skromných.
Zajíce však v křesťanství neviděli zpočátku rádi, neboť se o tomto zvířeti tvrdilo, že překypuje nadměrnou smyslností a příslovečnou zaječí plodností. Začal se proto vyobrazovat s bílou srstí u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením.
Zajíc a vejce
V dnešní Evropě je zajíc nejčastěji vyobrazován spolu s čokoládovými vajíčky. Toto netradiční spojení vzniklo nejspíš ze zajícovy jarní touhy vydávat se k lidským obydlím. Jedná se však o velmi plaché zvíře, proto je mu přisuzováno tajemné rozmisťování vajec po zahradě.
Druhá varianta vzniku spojení vajec a zajíce se vysvětluje shodou náhod. V minulosti se k chlebu pečeném ve formě zajíce přidávaly do mísy kraslice. Časem tak vzniklo notoricky známé spojení zajíc a vejce.
Symbol beránka
K Velikonocům neodmyslitelně patří i pečený beránek z piškotového těsta. Svou symboliku získal v dávných časech biblického Starého zákona. Izraelský lid ve starověkém Egyptě toužil po vysvobození. V předvečer desáté egyptské rány a odchodu z Egypta musely všechny židovské rodiny obětovat beránka a jeho krví pomazat dveře do světnice. Tak předešly smrti všech prvorozených, včetně dětí a zvířat.
V křesťanské víře je za beránka považován Ježíš Kristus, který se obětoval pro dobro lidstva. Musel tak snášet všechno utrpení a prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Jedná se o symbol nevinnosti a lidské záchrany. Sám Ježíš u poslední večeře jedl právě beránka.
Beránek jako Ježíš Kristus
Zvyk připravovat sladkého beránka právě na Velikonoce je tedy velmi jasný. Připomínáme si tím Ježíše Krista, který právě na Velikonoce zemřel a poté vstal z mrtvých. Podle biblických historiků se ve chvíli, kdy Ježíš umíral na kříži, v Jeruzalémně zabíjel velikonoční beránek. Oba dva tak umírali pro dobro lidstva a tím vzniklo přímé spojení s Ježíšem a beránkem.
Dnes nedokážeme s jistotou určit, kdy piškotový beránek nahradil dříve běžné jehněčí maso. Křesťané však přijali fakt, že beránek byl obětován právě v den ukřižování Spasitele a přiklonili se k jeho pečení z těsta.
V minulosti se beránek poléval bílou polevou či sypal cukrem. Pokládal se do ošatky s kraslicemi a přidávalo se něco zeleného ze zahrádky jako připomínka jara. Původně se do beránka zapichoval červený praporec jako odkaz na zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ten totiž vystoupil z hrobu s červeným praporcem a křížem.
Na slavnostní jarní tabuli se bude báječně vyjímat i mrkvový dort s ořechy. Připravte ho podle návodného videoreceptu
Kompletní recept najdete ZDE
redaktorka FTV Prima