U potravinových alergií a intolerancí mluvíme o tzv. „silné osmičce“, do které patří: vejce, lepek, bílkoviny kravského mléka, sója, ořechy, arašídy, ryby, korýši a měkkýši.
Pozor na silnou alergenní osmičku
U dospělé populace se jedná hlavně o ryby, korýše a měkkýše, u dětí vede mléko, vejce a ořechy.
Intolerance nebo potravinová alergie?
Intolerance: Potravinovou intolerancí rozumíme nejčastěji poruchy trávení, například nedostatečnou tvorbu nebo funkci trávicích enzymů. Důsledkem tak bývá nechutenství, nadýmání, průjem nebo přechodná zácpa. Intolerance se obvykle omezuje pouze na trávicí trakt.
Potravinová alergie: Potravinová alergie bývá příčinou kopřivek, otoků i ekzémů. Může způsobit i kašel a dušnost. Nejvážnější alergickou reakcí je systémová reakce – anafylaxe, resp. anafylaktický šok.
Jak a proč
Mnoho nežádoucích reakcí na potraviny má genetický podklad. V případě alergie to platí v plné míře. Obtíže, které se projevují po požití problémových potravin se mohou objevit v různém časovém odstupu. Čím delší je tento interval, tím hůře se spojují příznaky s konkrétními potravinami a obvykle se pak mylně obviní posledně konzumované potraviny bez ohledu na jídelníček v předchozích dnech.
Na co si dát pozor
Někdy za příčinou trávicích problémů nemusejí stát samotné potraviny. Například dlouhodobý stres (přepracovanost, zátěž, strach, úzkost, nedostatečný spánek) můžou vést k tělesnému postižení. U dětí jsou známé bolesti bříška.
Je také chybou držet dietu na základě diagnostických metod, které nehodnotil a neordinoval alergolog nebo gastroenterolog.
Laktózová intolerance
Při této nejčastější metabolické odchylce nejsou mnozí lidé schopni štěpit mléčný cukr laktózu, což se děje v důsledku absence štěpícího enzymu laktázy.
Asi pětina české populace by se měla vyhýbat větší konzumaci mléčného cukru. Jinak totiž dochází k nitrostřevnímu zkvašení mléčného cukru a břišním problémům.
Laktózová intolerance se začne projevovat obvykle kolem 10. roku věku.
Čím nahradit kravské mléko?
Náhrada kozím nebo ovčím mlékem není možná, protože stejná laktóza je i v ostatních živočišných mlécích. Při jinak pestrém jídelníčku ani není náhrada třeba. Přesto můžete v případě pochyb doplnit vápník řadou potravinových doplňků.
K běžné spotřebě lze použít rostlinná mléka – sójové, ovesné, rýžové, mandlové či kokosové.
Nesnášenlivost lepku – celiakie
Celiakie musí být vždy diagnostikována specialistou z oboru gastroenterologie. Jedná se o onemocnění sliznice tenkého střeva, které je způsobeno nesnášenlivostí lepku.
Jak se obejít bez lepku?¨
Zatím jedinou možností, jak čelit celiakii, je dodržovat bezlepkovou dietu. Jelikož směs bílkovin – lepek – obsahuje pšenice, žito, oves i ječmen, musíme se obrátit k jiným alternativám. Nejčastěji se používá rýže, kukuřice, proso, pohanka, lupina (vlčí bob) či quinoa.
Celý sortiment nabízejí speciální obchody se zdravou výživou. Dnes je možno bezlepkové výrobky dostat téměř ve všech obchodech s potravinami. Obyčejně se prezentují v koutcích racionální výživy nebo v sektoru pečiva jako jeho alternativa.
I když je cena těchto výrobků poněkud vyšší, zatím, bohužel, musí celiatici dodržovat tuto celoživotní dietu.
Alergie na ryby a korýše
Tato alergie se vyskytuje nejčastěji u dospělé populace. Je více pravděpodobná u žen než u mužů.
Čemu se vyhnout?
Především tzv. „žebrovaným“ rybám (treska, sumec, sleď, mahi mahi, candát, štika, mečoun, tuňák, pstruh)
Jako náhražku často rybí alergici používají řasy nebo konzervovaného tuňáka či lososa, kde je menší pravděpodobnost alergické reakce než u čerstvých ryb. Nicméně porada s lékařem před konzumací těchto náhražek je nutná.
Čtěte pozorně obaly na potravinách, kde je uvedeno konkrétní složení a obsah určité látky. Také v restauracích si pozorně vybírejte. Dnes jsou prodejci hotových jídel povinni uvádět konkrétní alergenní látky (často ve formě číselných zkratek). I když lékařská věda zatím nedovede zcela vyléčit nebo odstranit konkrétní potravinovou nesnášenlivost, široké spektrum náhražek dnes dovede téměř plně nahradit problémovou potravinu.
Autor: Alžběta Krchová