S příchodem Velikonoc přichází po dlouhé zimě i jarní počasí, které probouzí přírodu, ale i lidskou mysl. Lidé od nepaměti připravují barevná vajíčka, stuhy na pomlázky a pečou mazance a beránka. Právě barvení vajec s sebou nese hluboce zakořeněnou symboliku a také čistě praktický původ.
Víte, jak vznikla tradice barvení vajec o Velikonocích? Barvy na kraslicích mají různé významy
Vejce k Velikonocům patří stejně jako beránek nebo pomlázka. Mnozí, kteří se nemůžoui dočkat konce dlouhé zimy, podpoří slunné dny ošatkou plnou barevných vajíček na stole. Dnes vajíčka barvíme pouze za dekorativním účelem, dříve tomu tak ale nebylo.
Vejce se začala barvit čistě z praktického důvodu. Velikonoce totiž přicházejí zkraje jara, a slepice tak po zimě opět snášejí v plné síle. S příchodem křesťanství však věřící drželi přísný půst, a vejce proto v domácnostech přebývala. Nesmělo se totiž jíst maso, mléčné výrobky a ani zmiňovaná vejce.
Proč se vejce začala barvit
Vejce se proto začala vařit natvrdo, protože v takovém stavu vydržela o něco déle. Ta vařená se musela oddělit od čerstvých, a proto se začala barvit na červeno. Postupem času se přidaly další barvy. A ještě později je hospodyně během večerů začaly jednoduše zdobit.
Význam velikonočních barev
První barevná vejce se údajně začala objevovat už tisíce let před našim letopočtem. Skořápky se pravděpodobně zdobily už v pravěku. Tradice barvení vajec tak nepochází z křesťanské víry. Nejstarší kraslici je podle historiků 2 300 let. První historicky doložené barvení vajec je z roku 1290 králem Edwardem I., který nechal namalovat 450 vajec na zlato.
Podle našich zvyků jsou malovaná vajíčka odměnou koledníkům, kteří obcházejí dům od domu. Děvčata však chlapcům nedala jen tak nějaké vajíčko. Pečlivě zvažovala barvu, kterou jim podala. Každá barva mívala totiž jiný význam.
Červená kraslice
Barva života, krve ohně a veselí je nejspíš první barvou, která se na vajíčka začala používat. Na jižní Moravě se červená kraslice našla v hrobě ženy z let 1020–30. Červená znamenala lásku a náklonnost. Dívky je tedy dávaly na koledu jen svém milému.
Žlutá kraslice
Opakem červené je žlutá, neboť tu dostal ten chlapec, který u dívky neměl ani nejmenší šanci. Na druhou stranu se jedná o barvu slunce vítězícího nad zimou, zrajícího obilí, hvězd, ale také žárlivosti.
Zelená kraslice
Je to optimistická barva znázorňující jaro, mládí, růst, veselí, zdraví a naději. Dívky ji dávaly chlapcům, kteří pro ně byli atraktivní.
Modrá kraslice
Tou dívky dávaly chlapcům naději. V křesťanství pak tato barva znamená nebesa a ochranu proti uhranutí.
Zdroj: milujivelikonoce
Z vajec uvařených natvrdo připravte jednoduchou vajíčkovou pomazánku podle našeho videoreceptu
Kompletní recept najdete ZDE
redaktorka FTV Prima