Jana Vlková

Jedlé kvítí a býlí: Mařinka vonná je májová královna, která okouzlí vůní posečené trávy

Dříve, než se listnaté lesy zahalí do stínu, raší v jejich podrostu nejrůznější byliny. Jejich sezona je krátká, a tak je i jejich životní cyklus velmi intenzivní. Královnou, zejména na vápenatých podkladech, je mařinka vonná. Je to nenápadná rostlina kvetoucí drobnými bílými kvítky. Skoro se ztrácí mezi dalšími bylinami.

Mařinka vonná je vyhledávaná pro vysoký obsah kumarinu. „Vůně se uvolňuje až po zavadnutí,“ upozorňuje Jana Vlková, propagátorka jedlého býlí a kvítí a první česká profesionální květožroutka. „V Belgii a severní Francii se mařinkové snítky používají k výrobě takzvané májové bowle. V nejjednodušší verzi se jedná o bílé víno, v němž jsou vymáčeny čerstvé stonky aromatické byliny.“ Opojné víno je vzpomínkou na časy, kdy se radostně oslavoval příchod jara. Období bujného rašení v mírném pásmu Evropy skutečně začíná až v květnu, nikoliv o jarní rovnodennosti. Keltové slavili svátek Beltane, my dodnes „pálíme čarodějnice“ a na prvního máje oslavujeme lásku.

Chemická sloučenina kumarin se vyskytuje i v jiných rostlinách. Vznáší se také nad čerstvě posečenými loukami, protože je obsažena i v travinách. Naše lidské podvědomí ho vnímá jako velmi libou vůni. „V dobách, kdy se lovci a sběrači usazovali a začínali se věnovat zemědělství, byla tato vůně symbolem blahobytu – čím více posečené trávy, tím více krmiva a tím větší jistota jídla.“ vysvětluje jedinečnost vůně Jana Vlková.

Kumarin byl poprvé izolován z tropické rostliny zvané silovoň obecný (Dipteryx odorata). Jeho plody jsou známy jako tonka boby. Sloučenina dostala název od původního botanického značení comarou nebo comarouna. O něco blíž se vyskytuje travina tomkovice vonná (Hierochloë odorata). U nás je ale kriticky ohrožena. V sousedním Polsku se jí říká „zubří tráva“ a používá se na výrobu nápoje zvaného Żubrówka.

Mařinka vonná nebo také svízel vonný (Galium odoratum) je vytrvalá bylina, 20–30 cm vysoká. Má přímou, většinou nevětvenou 4hrannou lysou lodyhu. Listy a palisty jsou uspořádány v 6–9četných přeslenech, jsou eliptické, na vrcholu špičaté a jsou lysé. Květy jsou bílé, čtyřčetné. Roste především v listnatých lesích v pásmu od nížin až do subalpínského stupně. Kvete od května do června.

Mařinka poměrně ochotně pouští vůni i do mléka. S ovoněným mlékem se dají připravovat nejrůznější žloutkové nebo máslové krémy, dá se použít na rýžové nákypy nebo krupicové flany. Sušené byliny se mohou rozdrtit v hmoždíři a používat jako aromatické koření do různých těst.

Mařinkové víno

Potřebujete

  • 1 hrst čerstvých mařinkových snítek
  • 500 ml suchého bílého vína
  • 100 ml chlazené perlivé vody

Postup

  1. Mařinku sbírejte těsně před rozkvětem nebo právě rozkvetlou. Později, když se začnou tvořit plody, již bylina není dobrá.
  2. Snítky stříhejte nůžkami. Bylina koření mělce a trhání ji může poškodit. Nasbíranou bylinu nechte pár desítek minut na kuchyňské lince. Je třeba dopřát hmyzu čas, aby vycestoval, a také nechat bylinu lehce zavadnout. Rozhodně neoplachujte.
  3. Bylinu vložte do láhve se širokým hrdlem, zalijte bílým vínem a nechte 1 až 3 hodiny odpočinout v lednici. Před podáváním můžete přilít trochu dobře vychlazené perlivé vody nebo přidat kostky ledu.

Upozornění: Tento nápoj by neměli konzumovat lidé, kteří užívají léky na ředění krve.

PRIMA TIP: Do mařinkového vína můžete přidat i čerstvé voňavé jahody.

Zdroj: www.kytkykjidlu.cz

Autor článku

Jana Vlková

Kytky k jídlu

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty