Dříve, než se listnaté lesy zahalí do stínu, raší v jejich podrostu nejrůznější byliny. Jejich sezona je krátká, a tak je i jejich životní cyklus velmi intenzivní. Královnou, zejména na vápenatých podkladech, je mařinka vonná. Je to nenápadná rostlina kvetoucí drobnými bílými kvítky. Skoro se ztrácí mezi dalšími bylinami.
Jedlé kvítí a býlí: Mařinka vonná je májová královna, která okouzlí vůní posečené trávy
Mařinka vonná je vyhledávaná pro vysoký obsah kumarinu. „Vůně se uvolňuje až po zavadnutí,“ upozorňuje Jana Vlková, propagátorka jedlého býlí a kvítí a první česká profesionální květožroutka. „V Belgii a severní Francii se mařinkové snítky používají k výrobě takzvané májové bowle. V nejjednodušší verzi se jedná o bílé víno, v němž jsou vymáčeny čerstvé stonky aromatické byliny.“ Opojné víno je vzpomínkou na časy, kdy se radostně oslavoval příchod jara. Období bujného rašení v mírném pásmu Evropy skutečně začíná až v květnu, nikoliv o jarní rovnodennosti. Keltové slavili svátek Beltane, my dodnes „pálíme čarodějnice“ a na prvního máje oslavujeme lásku.
Mařinka vonná Zdroj: iStock
Chemická sloučenina kumarin se vyskytuje i v jiných rostlinách. Vznáší se také nad čerstvě posečenými loukami, protože je obsažena i v travinách. Naše lidské podvědomí ho vnímá jako velmi libou vůni. „V dobách, kdy se lovci a sběrači usazovali a začínali se věnovat zemědělství, byla tato vůně symbolem blahobytu – čím více posečené trávy, tím více krmiva a tím větší jistota jídla.“ vysvětluje jedinečnost vůně Jana Vlková.
Kumarin byl poprvé izolován z tropické rostliny zvané silovoň obecný (Dipteryx odorata). Jeho plody jsou známy jako tonka boby. Sloučenina dostala název od původního botanického značení comarou nebo comarouna. O něco blíž se vyskytuje travina tomkovice vonná (Hierochloë odorata). U nás je ale kriticky ohrožena. V sousedním Polsku se jí říká „zubří tráva“ a používá se na výrobu nápoje zvaného Żubrówka.
Mařinka vonná nebo také svízel vonný (Galium odoratum) je vytrvalá bylina, 20–30 cm vysoká. Má přímou, většinou nevětvenou 4hrannou lysou lodyhu. Listy a palisty jsou uspořádány v 6–9četných přeslenech, jsou eliptické, na vrcholu špičaté a jsou lysé. Květy jsou bílé, čtyřčetné. Roste především v listnatých lesích v pásmu od nížin až do subalpínského stupně. Kvete od května do června.
Mařinka poměrně ochotně pouští vůni i do mléka. S ovoněným mlékem se dají připravovat nejrůznější žloutkové nebo máslové krémy, dá se použít na rýžové nákypy nebo krupicové flany. Sušené byliny se mohou rozdrtit v hmoždíři a používat jako aromatické koření do různých těst.
Mařinkové víno
Potřebujete
- 1 hrst čerstvých mařinkových snítek
- 500 ml suchého bílého vína
- 100 ml chlazené perlivé vody
Postup
- Mařinku sbírejte těsně před rozkvětem nebo právě rozkvetlou. Později, když se začnou tvořit plody, již bylina není dobrá.
- Snítky stříhejte nůžkami. Bylina koření mělce a trhání ji může poškodit. Nasbíranou bylinu nechte pár desítek minut na kuchyňské lince. Je třeba dopřát hmyzu čas, aby vycestoval, a také nechat bylinu lehce zavadnout. Rozhodně neoplachujte.
- Bylinu vložte do láhve se širokým hrdlem, zalijte bílým vínem a nechte 1 až 3 hodiny odpočinout v lednici. Před podáváním můžete přilít trochu dobře vychlazené perlivé vody nebo přidat kostky ledu.
Upozornění: Tento nápoj by neměli konzumovat lidé, kteří užívají léky na ředění krve.
PRIMA TIP: Do mařinkového vína můžete přidat i čerstvé voňavé jahody.
Zdroj: www.kytkykjidlu.cz
Mařinkové víno s jahodami Zdroj: iStock