Že se bez soli nedá vařit, zjistil král ve známé pohádce, a vtipnou formou tak všem ukázal na nezbytnost soli pro lidskou stravu. Platí to však beze zbytku a ve všech případech?
Je sůl opravdu nad zlato?
Sůl kamenná, sůl mořská, himalájská sůl i jiné jsou všechno označení jednoho základního prvku chloridu sodného – NaCl. Tato chemická sloučenina je důležitá pro základní životní funkce většiny organismů. Na Zemi se vyskytuje v poměrně hojné míře – je obsažena v mořské vodě a v kamenné formě zejména v Polsku, Německu a USA.
Použití
Pomineme-li použití soli při údržbě komunikací, používá se sůl především v potravinářském a chemickém průmyslu. V potravinách nejčastěji při ochucení a konzervaci potravin.
Sůl a jód
Běžně je do kuchyňské soli přidáváno malé množství jódu – sůl se jodizuje.
Toto opatření se plošně provádí jako prevence před nedostatkem jódu v potravinách a předcházení tak onemocněním, především štítné žlázy.
Kdy solit?
– sůl přidaná na začátku vaření se lépe spojí s jídlem a zvýrazní jeho chuť
– sůl přidaná ke konci vaření zvýší efektivněji slanost jídla, ale už se nespojí s ostatními chutěmi
V čem je problém?
Jednoduše řečeno v množství přijaté soli do našeho organismu díky potravinám. Při podrobném studiu obsahových látek téměř všech potravinářských výrobků zjistíme, že je do nich přidaná sůl. Je zcela zřejmé, že sůl zvýrazní chuť a prodlouží trvanlivost potravin, ale její příliš časté používání je alarmující!
Zdravotní problémy
Podle některých zdravotních průzkumů je dokonce dokázáno, že v některých zemích má nadměrné užívání soli na svědomí více předčasných úmrtí lidí než tabák. Obecně je zcela jasně prokázaná souvislost mezi nadměrným používáním soli a kardiovaskulárními chorobami (zejména vysoký krevní tlak). Ideální denní příjem soli je mezi 1,7–2,3 gramu, což je pro většinu populace hodnota nemyslitelná a je několikanásobně překračovaná. Je tedy nanejvýš potřebné nastavit správný poměr mezi potřebou soli a skutečnou spotřebou.
Rizikové potraviny
Velmi vysoký obsah soli mají uzeniny, salámy, klobásy, paštiky, nakládaná a uzená masa. Dále průmyslově vyráběná polévková dochucovadla (tekutá, prášková i v kostce) a slané trvanlivé pečivo, tyčinky, brambůrky apod. taktéž.
Jak nesolit
Následná doporučení zavádějte do svého jídelníčku postupně a snižujte tak celkovou spotřebu soli. Jelikož sůl působí v mozku jako droga, je nutné její množství omezovat pozvolna.
1) Již při používání jednotlivých složek potravy (polotovarů) dbejte na pečlivý výběr s menším obsahem soli. Nejvyšší obsah soli obvykle mají již finální potravinářské výrobky, zejména ty s delší trvanlivostí. Omezte tedy jejich spotřebu.
2) Používejte bylinky. Cibulka, pažitka, křen, tymián, řeřicha, bazalka, česnek, oregano, libeček i jiné zvýrazní chuť pokrmu a „odpustí“ vašim chuťovým buňkám nadměrné množství soli. Zejména libeček, známý jako polévkové koření, dovede naši mysl ošálit a navodit dojem „správně“ osolené polévky. Je vhodný také při vaření brambor. V kombinaci s malým množstvím soli a kmínu dovede zvýšit pocit slanosti.
3) Česnek je významný zvýrazňovač chuti a česneková pasta s malým obsahem soli dovede slané divy.
4) Používejte ovocné šťávy. Velmi vhodné je používat do zálivek nebo nakládacích směsí čerstvě vylisované ovocné šťávy. Citronová, pomerančová nebo limetková šťáva jen s malým množstvím soli dodá salátům nebo nakládanému maso až překvapivě „slanou“ chuť.
Omezte celkový příjem soli. Váš organismus vám bude vděčný a poznáte nové, mnohdy netušené chutě!
Autor: Alžběta Krchová
redaktorka FTV Prima