Pět dní v anglické metropoli a jediný cíl: ochutnat co nejvíc jídla! Přesně tento sen se mi splnil v polovině září, kdy jsem společně se svou kamarádkou procházela londýnskými ulicemi a dopřávala si všelijaké dobroty. Pokud plánujete Londýn navštívit, mám tu pro vás sedm tipů!
Do Londýna za jídlem!
V Londýně jsem před tímto “foodie výletem” byla už dvakrát. Poprvé na základní škole (klasicky jenom na jeden den) a podruhé před třemi lety se spolužáky z kurzu pomaturitní angličtiny. Tentokrát jsem se ale soustředila především na “jedlou stránku města” a známé památky jsem přenechala turistům.
Samozřejmě jsem si sepsala asi třístránkový seznam podniků, které bych ráda navštívila, ale v těch několika dnech se to zkrátka nedalo stihnout. Zvolila jsem totiž variantu: objevuj Londýn pěšmo, takže příliš vzdálená místa byla z listu vyškrtnuta. I tak si ale myslím, že jsem ochutnala řadu božských pokrmů a doufám, že se tam zase brzy vrátím!
Amorino
Jako první tu pro vás mám zmrzlinárnu Amorino, na kterou jsem narazila ve známé čtvrti Covent Garden, konkrétně v Garrick Street. Založena byla v roce 2002 dlouholetými přáteli: Cristianem Sereni a Paolem Benassi. Zmrzlina od nich sice není nejlevnější, za malou porci do kornoutku jsem zaplatila 3.50 liber, ale rozhodně to stálo za to. Navíc, pokud si vyberete právě kornoutkovou variantu, dostane se vám krásné podívané: zmrzlinu totiž upravují do tvaru růže! Zároveň si můžete vybrat tolik příchutí, kolik jen chcete, i když já jsem zvolila jednoduchou kombinaci citrónového a mangového sorbetu (mangový byl naprosto famózní). V nabídce mají také makronky, vafle, palačinky nebo dva druhy snídaňového menu.
Attendant
Napadlo by vás vybudovat kavárnu tam, kde dřív byly veřejné záchodky? Přesně takový podnik najdete ve Foley Street (čtvrť Fitzrovia), kde si z bývalých toalet ve viktoriánském stylu udělali kavárnu a bistro: The Attendant. Posadíte se tu sice jen na barových židlích, ale interiér je opravdu unikátní. V nabídce najdete sladké i slané pokrmy ideální na snídani, ale například i polévku, sendviče nebo salát k obědu. Já jsem si dala ovesnou kaši s chia semínky, kokosovým mlékem a jahodami, kamarádka zvolila mango parfait: domácí medovo-mandlovou granolu s řeckým jogurtem a mangem. K tomu káva a bylo nám moc dobře! Pokud jste ale na slané, určitě zkuste snídaňový muffin, vypadal božsky! Za kaši a kávu jsem zaplatila přibližně 7 liber.
Crosstown Doughnuts
U sladkého ještě zůstaneme. Předposlední den jsme s kamarádkou prozkoumávaly čtvrť Soho a objevily tak podnik nabízející donuty a koblihy: Crosstown Doughnuts. Maličká prodejna si nás získala svým výběrem a barevností koblih, takže jsme ji nemohly jen tak přejít. Nabídka je rozdělena na “classics” a “premium”, pak tu najdete ještě několik speciálních nabídek, kávu, horkou čokoládu nebo třeba mini donuty. Ceny se pohybují od 2 do 3.50 liber za jednu koblihu/donut. Výběr byl opravdu těžký, ale nakonec jsem si koupila koblihu se slaným karamelem a banánovým krémem. Něco tak skvělého jsem hodně dlouho neochutnala! Slaný karamel byl sice cítit jen nepatrně, ale nejskvělejší na tom celém byla stejně banánová náplň, které bylo v koblize požehnaně. Prodejnu najdete v Broadwick Street, kousíček od Soho Square.
Dozo
Mým hlavním cílem bylo vyzkoušet ramen v některé z japonských restaurací (fish & chips už jsem totiž v Londýně měla a japonskou kuchyní jsem prostě posedlá). Původně jsem si vyhlídla podnik Kanada-Ya, ale před jeho dveřmi stála fronta asi dvaceti lidí a rezervace nebyla možná. Věřím, že zdejší ramen stojí za ochutnání, ale náš hlad byl silnější. Šly jsme proto s kamarádkou trochu naslepo do již zmiňované čtvrti Soho a oběd si daly v japonské restauraci Dozo, čehož jsme rozhodně nelitovaly! Velice příjemné prostředí s tradičními stoly a sezením: takzvané zashiki, obrovský výběr asijských pokrmů a ochotná obsluha. Já, jakožto milovník všeho japonského, jsem byla v sedmém nebi! K pití rozhodně doporučuji teplý zelený čaj, funguje na principu bezedného hrnečku za cenu 2.50 liber. Ramen jako hlavní jídlo byl jasný, já ochutnala Dozo Seafood Ramen, kamarádka naopak zvolila Spicy Ramen s kuřecím masem. Má varianta byla jemnější (vývar byl z miso polévky), ale v kombinaci s rybou a mořskými plody byla výborná. Spicy verze byla hodně pikantní, já osobně bych ji celou sníst nezvládla.
I když jsme po obrovské porci této vydatné polévky vypadaly dost zmoženě, musely jsme vyzkoušet alespoň dezert: japonské mochi. Jde o speciální koláčky, které jsou tradičním pokrmem na řadě japonských oslav. Zde mají v nabídce mochi plněné zmrzlinou, ochutnaly jsme celkem čtyři příchutě: kokosovou, čokoládovou, mangovou a s matcha čajem. Kromě té poslední mi všechny moc chutnaly! Lepkavé rýžové těsto může být pro někoho nezvyklé, ale v kombinaci se zmrzlinou je to velice chutný dezert.
Kvůli mladšímu bráchovi, který byl se mnou v Londýně taky a japonskou kuchyni miluje, jsme sem zašli další den znovu na oběd: dali jsme si z obědového menu, ceny cca 7 liber za jeden pokrm, Salmon Yaki Ramen: s grilovaným filetem z lososa, Chirashi Don: výběr syrových ryb a mořských plodů na sushi rýži, Dozo Sushi Set a Tori Negima: kuřecí maso na špejli. Opět jsme si moc pochutnali. Tuto nenápadnou restauraci najdete v Old Compton Street.
Ethos
Snídaně je základ dne! Na jednu chutnou jsem si zašla také do Ethosu ve čtvrti Fitzrovia. Jako první vás určitě zaujme velice hezky řešený interiér, ve kterém najdete dokonce i břízy! Z nabídky mě nejvíc oslovily bezlepkové lívance z podmáslí s malinami, javorovým sirupem a mandlemi (i jiné pokrmy připravují bez lepku, takže celiaci si zde přijdou na své). Předem mě upozornili, že na ně budu čekat přibližně 8 minut, což rozhodně není žádná tragédie. K pití jsem si dala flat white, který byl tak nějak průměrný. Kamarádka si dala naopak snídani slanou – toast s avokádem a ztracenými vejci (o něco slabší než mé lívance, čekaly jsme nějaké zajímavé koření nebo jiné dochucení). Ceny obou jídel se pohybovaly okolo 5 liber. I když všechno nebylo stoprocentní, tato restaurace se mi moc líbila a rozhodně bych chtěla vyzkoušet něco z jejich obědové nabídky. Řadu věcí si navíc můžete sami navážit a vzít si s sebou do krabičky. Tento podnik najdete v Eastcastle Street.
Feng Sushi
Vůbec první jídlo, které jsem v Londýně ochutnala, bylo v asijském stylu. Měla jsem opravdu velký hlad a kousek od našeho hotelu jsem našla příjemně vyhlížející restauraci Feng Sushi, která je součástí velkého komplexu Southbank Centre. Interiér je jednoduchý, což ale rozhodně není na škodu. Cenově je dražší, tomu se v případě asijské kuchyně asi nevyhnete.
Nechtěla jsem si dávat přímo sushi rolky, takže jsem zvolila sushi box s názvem Power Lunch: sashimi z lososa s fazolkami edamame, semínky z granátového jablka, dále s avokádem, řasami wakame a koriandrem na hnědé rýži. Lehký oběd, který ale zároveň dokázal ukojit můj hlad. Ceny se zřejmě liší na každé prodejně, tady jsem za tento pokrm zaplatila cca 9 liber, ale údajně jde sehnat i levněji (zřejmě trochu mimo centrum). Southbank Centre se nachází kousíček od London Eye u Belvedere Road.
Kopapa
Jako poslední pro vás mám restauraci Kopapa, ve které jsem si dala velice netradiční snídani. Objevila jsem ji v několika tipech na dobrý brunch v Londýně, proto jsem se rozhodla sáhnout trochu hlouběji do peněženky a vyzkoušet něco z jejich fusion nabídky. Hlavním tahákem jsou údajně turecká vejce s jogurtem, pikantním chilli máslem a toastem, ale já jsem si nakonec vybrala něco jiného: kořeněný banánový francouzský toast s ogrilovanou slaninkou, jogurtovým sýrem, tamarindovou zálivkou s rozinkami a pomerančovo-vanilkovým sirupem. Asi tak nějak vypadá překlad toho, co jsem si nechala přinést na stůl. Trochu jsem se bála, jestli mi celá ta kombinace bude chutnat, ale po prvním soustu jsem se nemohla přestat cpát! Kdo rád zkouší nezvyklé, určitě zajděte na Monmouth Street v Covent Garden. Restaurace je hned u křižovatky (nebo spíš u malého kruhového objezdu), které se říká Seven Dials.
Autor: Tereza Pánková, www.tastytalkings.com
redaktorka FTV Prima