Majitelka Řemeslné pekárny Milada Manto vystudovala klasickou filologii, která s pečivem zdánlivě nemá nic společného. Ale přece... Zatímco dříve pátrala po kořenech slov, dnes hledá původní neošizené postupy, jejichž chuť porevoluční generace téměř nezná.
Dobré pečivo voní zdálky a chutná božsky
Možná vás už v pražské Metropoli Zličín neodolatelná vůně zavedla k malému stánku s pečivem. Stojí tu teprve od začátku letošního března a stejně jako obchod v Horoměřicích ho spravuje majitelka Řemeslné pekárny z Velkých Přílep, paní Milada Manto. I když na pečení koláčů, žitných chlebů, baget, slaných závinů a dalších dobrot má čtyři pekaře, trochu její dobré nálady a pozitivní energie se určitě dostane do každého kousku.
Majitelka pekárny dbá na poctivý řemeslný postup bez náhražek a sama recepty testuje – momentálně se zabývá nepšeničnými moukami a otázkou, kolik procent klasické pšeničné mouky lze nahradit surovinou s nižším obsahem lepku, aniž by tím utrpěla chuť i vzhled výrobku. Místo „éček“ se v Řemeslné pekárně do pečiva přidává kvalitní řemeslo a nadšení, výsledkem je autentická chuť a vzhled ruční výroby.
Pokud paní Milada doplňuje sortiment od jiných dodavatelů, musejí vyznávat stejné hodnoty – kvalitní čerstvé suroviny, žádná chemie a pomalý postup, jaký znali naši předkové před nástupem moderních technologií. Pro své zákazníky objevila opravdovou zmrzlinu, 100% ovocné šťávy, čerstvé těstoviny i pravý kvasový chléb, který vydrží čerstvý a chutný až do poslední patky.
Neseženu, upeču!
Paní Milada je sama o sobě nezdolná bytost, která dokáže tvrdohlavě jít za svými sny i představami. S manželem – známým českým sklářem Antonínem Manto – pak tvoří dokonale sehranou svobodomyslnou dvojici. Před zaměstnáním vždy dávali přednost převzetí odpovědnosti i rizika za uživení rodiny do svých rukou. A dařilo se jim. Ještě „za komunistů“ vyráběli keramiku na povolení národního výboru, po revoluci otevřeli pražskou galerii GOF+FA a když marně sháněli pečivo, které by jim chutnalo, vrhla se paní Milada spolu s kamarádkou do vlastního podnikání. „Stále jsem se držela pece,“ směje se paní Manto. „Protože překvapení, co z ní vyndáte, je u keramiky i u pečiva podobné.“
V září 2011 kamarádky otevřely v Horoměřicích pekárnu s několika stolky, kde se dá posedět u kávy. Zanedlouho k nim jezdili pro pečivo lidé z Prahy 6, začaly dodávat do restaurace v Zahradnictví Chládek a získaly dvě pozitivní recenze na Scuku. Postupem času se cesty spolumajitelek rozdělily, paní Milada odkoupila kamarádčin podíl a vrhla se do další práce s dvojnásobnou vervou.
Jako za starých časů
Paní Manto patří k lidem, kteří sice využívají spoustu moderních vymožeností, ale přece jen se stále jednou nohou drží ve „starých časech“, kde se tolik nespěchalo, lidé neodbývali své žaludky ani sami sebe náhražkami a útržkovitou komunikací. Dobré kynuté pečivo potřebuje dlouhý kvasný proces, aby v něm proběhly všechny fermentační procesy a získalo tu pravou chuť a vůni, stejně tak tento způsob podnikání vyžaduje opravdové prodavače, nikoli jen „podavače zboží“.
Personál paní Manto umí s lidmi promluvit, vysvětlí, v čem je rozdíl mezi levnými továrními rohlíky a těmi jejich, dá zboží ochutnat i přibalí k nákupu něco od cesty. Cesta pečiva je vroubená pozitivní energií od zadělání těsta až po vložení do sáčku. A co si přát víc, než přinést domů s kvalitním nákupem také dobrou náladu?
Autor: Jana Šulistová