Přináší nám potěšení, energii a chvilku času ukradeného pro sebe i v tom nejhektičtějším dni. Bez kávy si zkrátka spoustu lidí nedokáže představit svůj život. Nebo alespoň ráno. Nicméně napadlo vás někdy, jakou cestu musí kávové zrnko ujít, než se dostane do vašeho šálku?
Víte, jaká je cesta kávového zrnka z plantáže až na váš stůl?
Je to celkem dobrodružná výprava, jen se přesvědčte sami a čtěte dál.
Chuť kávy ovlivňuje spoustu věcí, od jejího druhu, přes způsob zpracování až k její přípravě. Každý krok je zkrátka součástí složité mozaiky mající za následek ten jedinečný požitek, na který se každé ráno tak těšíte. A zrod toho všeho začíná už na plantáži.
Kávovník se pěstuje v tropickém a subtropickém pásmu, celkově asi v 70 zemích světa. Je ho hned několik druhů, nicméně mezi ty nejznámější patří kávovník arabský a kávovník robusta. Arabica se řadí mezi kvalitnější kávy, roste ve vyšších nadmořských výškách a je náročnější na pěstování. „Specifickým rysem je velká škála rozmanitých chutí. Při citlivém pražení můžeme v chuti arabic najít ovoce, květiny, bylinky, karamel i čokoládu“, vysvětluje odborník na kávu Jiří Plšek, pražič a majitel pražírny Coffeespot. Oproti tomu robusta je považována za méně kvalitní kávu rostoucí v nižších nadmořských výškách a vyznačující se snazším pěstováním. Chuť robusty je výrazná, plná a hořká.
Když plody kávovníku dozrají, přichází na řadu sběr, přičemž technik sběru je hned několik. Nejkvalitnější způsob představuje jak jinak než ruční sbírání, které je nejvíce náročné a používá se tak především u výběrových káv. Další možností je tzv. stripping, což by se dalo přeložit do češtiny jako „česání“. Tato metoda je sice rychlejší, ale zato není tak šetrná k plodům, a navíc se zbytečně sčesávají i ty, které ještě nestihly dozrát. Poslední možností je strojový sběr, který je ke keřům kávovníku nejméně šetrný, zároveň je ale také nejrychlejší a nejlevnější.
Dalším krokem je zpracování třešinek (plodů) kávy, které má velký vliv na výslednou chuť. I zde je více metod jak postupovat, konkrétně se jedná o suchou, promývanou, polo-promývanou techniku a méně obvyklou honey metodu. Nejjednodušší a také nejstarší způsob je suché zpracování, kdy se kávové třešinky nechají uschnout na slunečním světle a teprve poté se oloupou slupky. Káva zpracovaná tímto stylem má sladkou, medovou a čokoládovou chuť. Často s nádechem jahod, rybízu a lesních plodů.
Pro kvalitnější kávy se nicméně používá spíše mokrá metoda, kdy jsou třešinky promývány vodou a poté loupány ze své slupky. Oloupaná zrna následně putují do vodních nádrží, kde několik hodin kvasí. Takovéto kávy chutnají svěže, ovocně, květinově a celkový chuťový profil je čistší a jasnější.
Dalším typem je polopromyté zpracování, které je podobné tomu mokrému, akorát u něho chybí proces kvašení. Tyto kávy se vyznačují plnější chutí a výraznou sladkostí.
A jaký je postup u honey metody? „Jedná se o proces, který je hodně podobný metodě suché. Ve zpracovatelském závodě zbaví kávové třešně slupek, ale okolní dužinu nechají na zrnkách. Poté kávu za neustálého promíchávání a prohrabování suší na tzv. "afrických postelích"“, popisuje Jiří Plšek z Coffeespotu. Dužina obsahuje velké množství cukrů, které ovlivňují chuť kávy zpracované touto metodou. Výsledkem je káva s mohutnějším tělem, ale s vysokou sladkostí sušeného ovoce.
A tohle je teprve začátek cesty, v dalším díle se dozvíte o putování kávy z plantáže do pražírny, kde se s ní dějí další zázraky.