Objevte tajuplné příběhy rozmanitých teplých nápojů z celého světa

Zahřejte se nápojem bohů

Horká čokoláda v sobě skrývá historii sahající až do doby dávného Mexika. Mayové tam zhruba okolo roku 1500 př. n. l. začali vyrábět tzv. „hořkou vodu“ tak, že smíchali drcené kakaové boby s vodou, kukuřičnou moukou a chilli papričkami. Tento recept se zachoval až k Aztékům, kteří horkou čokoládu považovali za známku bohatství a začali ji přezdívat „nápoj bohů“. Tehdy byla čokoláda konzumována v hořké podobě s kořením, jako je chilli, skořice nebo vanilka. S příchodem španělských dobyvatelů se recept dostal do Evropy, kde se stal favoritem mezi šlechtou. Postupně se začaly přidávat cukr a smetana, což zmírnilo původně hořkou chuť. Dnes se k ní nejčastěji dostaneme v podobě kakaového prášku, který se míchá s horkou vodou či mlékem. Pro bohatší nápoj a zajímavější chuť přidejte kousek kvalitní čokolády, karamel nebo se inspirujte u Aztéků a zkuste přidat skořici, vanilku nebo chilli papričky. Pokud chcete experimentovat o něco víc, přidejte mátu či levanduli.

Čajová tradice vzniklá z rozmaru anglické vévodkyně

Tradici pití černého čaje, konkrétně tzv. „čaj o páté“, si spojujeme s Anglií. Tento zvyk pochází z roku 1840, kdy bylo mezi smetánkou obvyklé servírovat jen lehký oběd a večeřet až kolem osmé hodiny. Vévodkyně Anna z Bedfordu přemýšlela, jak zaplnit dlouhý odpolední čas, při kterém často pociťovala pocit hladu, a přišla s nápadem servírovat v tuto dobu čaj doplněný lehkým občerstvením. Později začala k této příjemné odpolední svačině zvát i své přítelkyně a nabídku rozšířila o různé sendviče a sušenky. Vrcholem celého setkání však zůstával čaj, který ostatním dámám rozlévala sama paní domu. Z této sešlosti se brzy stala módní záležitost oblíbená mezi lidmi z vyšší společnosti. Nemusíte mít svou vlastní „Tea Lady“, jak se tehdy říkalo hosteskám, které měly za úkol čaj s občerstvením roznášet, abyste si svůj odpolední šálek vychutnali. Zkuste například černý čaj Lipton English Teatime, díky kterému dostanete typickou chuť anglického „čaje o páté“ i u sebe doma.

Rozmanitost punče nezná hranic

Nápoj, který má kořeny až v daleké Indii, a díky britským kolonistům se v 17. století rozšířil po celém světě, je punč. Jeho hindský název panča představuje pět ingrediencí, ze kterých se tento nápoj původně tvořil – alkohol, citrusové šťávy, cukr, voda nebo čaj a koření. Dnes se jeho receptura napříč kontinenty liší. V Německu je dělaný ze směsi několika ovocných šťáv a lihoviny či vína. V Mexiku se nazývá bláznivou vodou a vlastně není divu, neboť základ tvoří fermentovaná cukrová třtina společně s tequilou, nebo mezcalem. Doplněn je tzv. agua fresca, což je nealkoholický nápoj z ovoce, vody a obilovin. U nás je typické punč připravit z čaje, červeného anebo bílého vína, panáka alkoholu, ovoce, koření a cukru.

Vyzkoušejte orientální punč podle návodného videoreceptu

Kompletní recept najdete ZDE

Grog k nám doplul z 18. století

Při cestování mezi kontinenty po moři si námořníci často dopřávali čistý rum jako součást denního přídělu. Měl za úkol je zahřát a uvolnit v chladných zimních dnech. Stal se ale oblíbeným společníkem do takové míry, že to přinášelo více škody než užitku, a posádka byla často opilá a nedisciplinovaná. Příběh z roku 1740 pojednává o posádce Royal Navy, kde anglický viceadmirál Edward Vernon přišel s inovativním řešením a naředil rum horkou vodou. Vzhledem k tomu, že Vernon nosíval pláštěnku vyrobenou z grogrénu, dostal přezdívku "Old Grog", která se přenesla i na samotný nápoj. Tak vznikl grog – teplý nápoj s rumem, který si postupně našel cestu i k civilistům. Od 19. století byl pod tímto názvem známý i v Německu, odkud se rozšířil dále do světa.

Zdroj: Lipton