Doba dozrávání je tu a léto se činí, aby naplnilo naše mrazáky a spíže ovocnými lahůdkami, které nás potěší, až udeří mrazy. Proč se spokojit jen s tradičními druhy? Zkuste letos ochutnat něco nového!
Kdoule, moruše nebo josta: Znáte netradiční letní ovoce?
Ono to vlastně tak úplně nové není, spíše zapomenuté nebo nedoceněné. Naše prababičky ale kdoule, moruše nebo jeřabiny znaly a pochutnávaly si na nich zcela běžně. Znáte plody, jejichž jména znějí trochu exoticky, ale rostou možná u sousedů v zahradě?
Hruškojablko kdoule
Kdyby si dala hruška rande s jablkem, tak by z toho vznikla kdoule, alespoň tedy vizáží. Kdoule roste na kdouloni (neplést si s okrasným kdoulovcem!) a opravdu vypadají jako “hruškojablko”. Za syrova nejsou nic moc, chutnají trpce, ale počkejte, až je uvaříte! Kdoulová marmeláda, kompot, koláč nebo plněné ovocné knedlíky, to je dobrota! Navíc jsou opravdu moc zdravé. Kdoule obsahuje vitamíny C a B, spousty minerálních látek jako zinek, železo, draslík nebo vápník. Působí dobře na trávicí ústrojí a babičky kdoulí léčily průjem, bolest v krku nebo špatný dech.
Kdouli vždy raději oloupejte, má poměrně tuhou slupku, se kterou moc parády v jídle neuděláte. Podobně jako jablka a hrušky si dobře rozumí s hřebíčkem a skořicí.
Netradiční letní ovoce – kdoule. Foto: iStock
Univerzální moruše
Znali ji v antickém Řecku i starověkém Egyptě a neuvěříte, co s moruší všechno dělali: používali ji v hedvábnictví k barvení, léčili s ní neduhy, usušené a rozemleté plody sloužily jako mouka, která se přidávala do těsta, také moruší dobarvovali vína. Obecně rozlišujeme moruši bílou, červenou a černou, všechny pocházejí z Asie. Plody moruše jsou zásobárnou vitaminu C, E a B, obsahují pektiny, karoten, organické kyseliny a minerální látky jako draslík, fosfor, křemík, železo, hořčík i vápník. Moruše můžete jíst jen tak, syrové, ale dají se z nich připravit šťávy, sirupy, kompoty, marmelády nebo víno.
Slaďoučké mirabelky
Je, nebo není špendlík mirabelka? Správná odpověď je “ne”, ale fakt jsou si dost podobné. Mirabelky jsou jásavě žluté a sladké, budou se v letní kuchyni krásně hodit. Mají spousty vitaminů a minerálů, pomáhají udržovat správný metabolismus a ovlivňují hospodaření s vodou v těle. Zobejte je i proto, že udržují stabilní hladinu krevního cukru a krevního tlaku, kladně ovlivňují srdeční činnost, pevnost kostí a zdraví zubů. Účinkují proti únavě, stresu, posilují nervovou soustavu. Babičky z nich dělaly senzační bublaniny, koláče i zavařeniny a dědové zase pálenku!
Netradiční letní ovoce – mirabelky a špendlíky. Foto: iStock
Vynález jménem josta
Vědci z NDR se v roce 1977 vytáhli, když stvořili jostu. Vznikla tak, že květy černého rybízu byly opyleny pylem z květů angreštu. Co k tomu vědce z NDR vedlo, ví bůh, ale josta je fajn a její popularita neuvadá, naopak. Vypadá trochu jako černý rybíz, ale je tuhá jako angrešt, prostě trochu od obojího. Zvláštní chuť bobulí připomíná rybíz i angrešt, někdy i kiwi nebo borůvky. Obsahuje pořádnou nálož “céčka” a bude vám chutnat v džemech nebo koláčích, podobně jako bratranec černý rybíz.
Retro výzva – jeřabiny
Dozrávají předčasně i jeřabiny, které představují skutečnou retro výzvu. Většinou je vnímáme jako pochoutku pro ptáky, ale klidně je můžete zkusit i zpracovat na jídlo. Voní po jablku a chutnají hořce a trpce, chuťově je nejpříjemnější jeřáb ptačí nebo sladkoplodý moravský. Jeřabiny jsou velice zdravé a umí vyladit hlavně ženský organismus, ale nepřehánějte to s nimi. Jíst je ve velkém by znamenalo nejspíš střevní problémy. Přesto je vyzkoušejte, výborný je jeřabinový džem a kompot, které byly ve spíži našich předků naprostou stálicí!
Netradiční letní ovoce – jeřabiny. Foto: archiv
Autor: Kamila Ulčová