Rheum barbarum, tak říkali Římané nádherné rostlině, kterou jim přivezly výpravy z od dalekých břehů Volhy, kterou znali pod jménem Rha. Divoký půvab reveně neboli rebarbory (jak zní zkomolenina latinského názvu) je okouzloval i mátl – je to zelenina, ovoce nebo nádherná dekorace? Všechno dohromady. A tak se touhle zdomácnělou barbarkou stejně jako Římané nechme okouzlit i my.
Rebarbora je barbarská čarodějka i královna jarní kuchyně
Rebarbora je lidový název, odborný zní reveň kadeřavá. Její dlouhé narůžovělé či načervenalé řapíky se používají technicky vzato jako zelenina, prakticky spíš jako ovoce. Dnes se pěstuje jako rychlená, v zahrádkách zakrývaná obrácenými květináči nebo ve sklenících za velmi mírného osvětlení, aby měla co nejjemnější chuť, nebo volně. Statná rostlina je mimořádně dekorativní a krásně kvete.
Zasyrova se nemá konzumovat pro vysoký obsah kyseliny šťavelové, který se tepelnou úpravou (pozor, nikoliv v hliníkových nádobách!) vytrácí. Její pikantní chuť vynikne zejména v moučnících, ale dá se (samozřejmě po tepelné úpravě) použít i ve slaných pokrmech, například salátech nebo pod maso. Úžasně si v chuti rozumí také s jahodami a malinami.
Vyzkoušejte jednoduchý rebarborový koláč podle návodného videoreceptu
Mimořádně oblíbená je ve Velké Británii, kde se pěstuje ve velkém zejména rychlená, v Yorkshire byla vyvinuta speciální metoda osvětlování svíčkami, jejímž výsledkem je mimořádně lahodná raná rebarbora.
U nás je dnes (bohužel) spíš okrajovou zahrádkářskou záležitostí. Její krátkou sezonu lze ale skvěle prodloužit až do příští úrody – prostě ji zmrazte. Barbarka to ve zdraví přežije.
Zdroj: časopis Prima FRESH