Denisa Šimlová vystupuje v online prostředí jako Divoženka v kuchyni. Naprosto přesně to vystihuje to, co dělá. Nejprve sbírala divoké byliny a plody, pak k tomu přidala i květy, výhonky a větvičky a naposledy propadla kouzlu medicinálních hub. Vše, co nasbírá, tak zužitkuje v kuchyni, zejména kvašením. A ve svých kurzech to online i naživo učí všechny zájemce.
Jakmile se seznámíte s Denisou, váš život se bez přehánění změní. Stačí ujít pár metrů po městském chodníku, vidět kousek trávy, strom či dokonce park a Denisa se hned začne sklánět, natahovat a čichat. To byste nevěřili, co jedlých rostlin roste i v městské zástavbě.
„Odmala jsem všechno pořád ochutnávala. Na vysoké škole jsem si s oblibou četla knížky o bylinách a jedlých rostlinách a fascinovalo mě, kolik jich roste kolem nás a lidé to vůbec nevědí a jen tak je míjejí,“ vypráví Denisa, která nevystudovala biologii ani jiný příbuzný obor, ale mezinárodní vztahy a diplomacii. V té však nikdy nepracovala, chvíli se věnovala rozvojové pomoci, ale s dětmi na mateřské dovolené trávila čím dál více času venku. „Bydleli jsme v Praze v Modřanech a z procházek po sídlišti i do nedaleké rokle jsme se domů vraceli s přírodními poklady. Praha a další velká města fungují jako tepelný ostrov, sezona tu trvá déle a často jsou tu vysazovány druhy, které v běžné přírodě nerostou. Můžete si tak perfektně natrénovat poznávání a sběr mnoha druhů rostlin. Chcete-li je pak zužitkovat v kuchyni, vybírejte spíše sady, divoká místa stranou dopravy nebo alespoň vyšší patra, mimo rušná místa a frekventované silnice,“ doporučuje Denisa. Ve městě nasbírané rostliny raději vždy umyjte.
S malými dětmi doma začala Denisa přemýšlet, jak by mohla svou lásku k přírodě využít i prakticky. A zrodila se Divoženka v kuchyni – web plný sběru divokých / jedlých rostlin. „Divoké rostliny rostou planě, doslova bojují o přežití, a díky tomu jsou plné živin a vitaminů. Jsou výrazně zdravější než pěstované druhy a taky se o ně nemusíte, na rozdíl od zeleniny na zahrádce, starat. To mě na nich okouzlilo a ani po těch deseti letech mě nepřestává fascinovat, jaké všechny mikroživiny obsahují a co našemu tělu umí dodat. Příroda se o nás umí perfektně postarat, pokud se umíme dívat,“ říká Denisa. Divoké rostliny jsou vítaným, a přesto zpravidla nečekaným doplněním pokrmu. Jejich rozličné tvary a barvy vypadají velice dekorativně, různé textury zvyšují chuťový zážitek. „Při sběru trávíte spoustu času venku a najednou začnete vnímat místo, kde žijete, úplně jinak.“ Přirozeně zpomalíte a přijmete přírodní rytmus, střídání ročních dob, prodlužující se a zkracující se dny, změnu teplot… Pravidelný pobyt v přírodě zklidňuje, zmírňuje projevy civilizačních nemocí a zvyšuje adaptabilitu na stres. Schválně to zkuste.
Denisa Šimlová Zdroj: Divoženka v kuchyni
Po dlouhé zimě zatouží po procházce venku i ti, kteří si jinak většinu roku raději čtou doma. „Do městské zeleně se smí vysazovat jen druhy s jedlými plody. Výjimkou jsou tisy. I jejich plody se dají jíst, jedovatá jsou jen semínka, nesmíte je rozkousat. Pokud si zapamatujete tis a vybíráte si čistá místa, nemůžete si volným sběrem ublížit,“ usmívá se Denisa a láká k objevování zelených krás za oknem. „Běžnou stravou máme zhýčkané chutě, divoké rostliny tak většině lidí připadají moc intenzivní. Bývají moc kyselé, hořké, vláknité nebo sladké.
Začněte lehce, na jaře, s prvními teplými dny vyrůstají rostliny s křehkými listy, třeba medvědí česnek, pampelišky, sedmikrásky, kopřivy, česnek podivný, který chutná jako jarní cibulka… Přidejte do jídla pár lístků a jakmile vám zachutnají, zvyšujte množství i kombinujte různé rostliny. Používejte je jako bylinky, vnímejte jejich texturu, chuť a proměnu při tepelné úpravě,“ doporučuje Denisa. Pokud si netroufáte vyrazit na objevitelskou výpravu sami, spolek Na ovoce pořádá jedlé procházky. S Denisou se projdete v Praze na Letné, v Petřínských sadech a zahradách Kinských, jinak provází po lesích Kokořínska, kde žije. V roce 2017 tam koupili chalupu a za covidu se do ní přestěhovali nastálo. Později Denisa objevila svět hub, rostoucích na stromech, a úplně jí nadchly.
Kompletní recept najdete ZDE: Velikonoční nádivka se zeleným lupením a uzeným masem
Dřevokazné houby rostou na stromech, spadlých kmenech a pařezech. „Vytahují ze stromu a půdy olovo a další těžké kovy, je proto třeba je sbírat opravdu jen v čistém prostředí. Pak vám předají všechny své léčivé vlastnosti,“ vysvětluje Denisa. Všechny dosud prozkoumané dřevokazné houby mají pozitivní účinky na organismus. U nás roste outkovka, hlíva, reishi, chaga nebo korálovec. Mnoho z nich se využívá v tradiční čínské medicíně, mnoho z nich můžete jíst a výborně chutnají, například hlíva, sírovec nebo Jidášovo ucho. „Nejedlé nebo chuťově nedobré houby mají také pozitivní účinky a je třeba se naučit je zpracovávat, třeba do extraktů a tinktur, nebo je nenápadně podstrčit do jídla. Medicinální houby jsou nesmírně fascinující a málo viděné, proto jsem na poznávání a zpracování místních léčivých, jedlých i nejedlých, dřevokazných hub vytvořila online kurz,“ vysvětluje Denisa.
Sírovec žlutooranžový Zdroj: Divoženka v kuchyni
Houby kombinuje i s dalšími prokvašenými specialitami, na které se za ta léta stala odbornicí. „Kvašení je přírodní proces. Jde o to vědět, kdy ho zpomalit, aby nám výsledek chutnal a ideálně i dlouho vydržel ve stejné kondici. Pro zpracování většího množství zeleniny do zásoby mi kromě klasického zavařování přijde nejzajímavější fermentace, protože zachovává většinu vitaminů po dlouhou dobu a zároveň je nekonečně variabilní,“ dodává Denisa. Po experimentování s kysaným zelím se pustila do zkoušení různých surovin a technik. Naučí vás je ve svých online kurzech kvašení nebo na živém kurzu Ulov a nakvas, kde si z vlastnoručně nasbíraných surovin vytvoříte fermentované dobroty. Díky malému počtu účastníků se může Denisa věnovat každému individuálně.
Můžete si ji objednat i domů, kam vám přiveze ochutnávku svých kvašených skvostů a naučí vás vše, co potřebujete k domácí fermentaci ve vašem prostředí. „Bohaté prokvašené ochutnávky jsou součástí všech mých živých akcí. Každý má totiž jiné chutě a tímto způsobem může zjistit, co mu chutná, já mu pak prozradím, jak může podobného výsledku docílit sám. Jakmile mě něco nadchne, potřebuju o tom zjistit co nejvíc a pak mám neodolatelnou touhu své objevy sdílet a inspirovat tak ostatní. Kvašení je třeba zajímavé i tím, že nás učí trpělivosti. Zatímco u ředkviček zjistíte, jak se vám povedly, už za dva tři dny, třeba u miso pasty čekáte na výsledek klidně i přes rok. Baví mě i ta jistá nevyzpytatelnost, fermentace je přirozený proces, a když uděláte všechno správně a stejně jako minule, výsledek se může lišit. Ale nebojte, je to opravdu snadné. Kvasit můžete kdekoliv, klidně i v panelákovém bytě, kde jsem začínala. Potřebujete jen zeleninu, sůl a sklenice s víčkem. Potom ještě ledničku nebo studený sklep, protože většinu kvašeností je třeba skladovat v chladu. Nejdůležitější je nebát se a prostě začít,“ usmívá se Denisa.
Více informací na divozenkavkuchyni.cz
Foto: Háta Derner a Denisa Šimlová
Zdroj: autorský text, časopis Prima FRESH
Autor článku
Kristina Zábrodská
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
