Objevte krásu a chuť denivky

Jejich krása je tak opojná, že se obvykle bojíme dát ji do úst. Kdo však překoná ostych, strach nebo podobné úzkostné pocity, ocitne se s ní v kraji nepoznaných kulinářských obzorů. Je to jako v pohádce. Jako když se třeba před Alí Babou otevřelo podzemí plné pokladů. Tak do toho! Právě teď se derou denivky pomalu z každého plotu. A ještě nějakou dobu vydrží.

Záviděníhodné vlastnosti

Denivky jsou velmi emancipované rostliny, které od nikoho nic nevyžadují. Až na pár prvních dní po vysazení nepotřebují žádnou péči, právě naopak, jsou rády, když mají ode všeho pokoj. Jejich bujné porosty ignorují výskyt prakticky jakýchkoli plevelů, respektive je s přehledem zadusí. Nejsou ani příliš náročné na výběr stanoviště. Mají rády slunce, ale stejně dobře prospívají v polostínu. Snesou sušší prostředí, i když mají rády vlhkou zem. Nepochybně každá žena by si přála být jako denivka – „bez péče a bez údržby, čím starší, tím krásnější“ – stejně jako autorka tohoto textu, která ji má v nejvyšší oblibě pro všechny tyto botanicko-zahradnické i níže uvedené kulinární vlastnosti a též pro tu její „živočišnou“ krásu.

Není to lilie

Začátečníkům, jimž se teprve otevírají netušené obzory jedlého kvítí, někdy připomíná lilii. Květy obou rostlin jsou šestičetné, i když každý je při bližším zkoumání jinak vystavěný. Hlavní znaky nadzemní části pro rozpoznání denivek jsou v podstatě dva.

Denivky vykvétají na lysém stonku, kdežto lilie mají lodyhy olistěné. Na liliích často kvete více květů najednou, kdežto květ denivky je v rozpuku jen jeden. Od toho také dostala své jméno. Každý den vykvete jeden jediný květ. Rostlina je krásná mnoho dní, protože v jednom hroznu je více postupně vykvétajících květů.

Co s nimi v kuchyni

Právě rozkvetlé květy je třeba opatrně vystřihnout, abyste nepoškodili zbytek květenství. Pokud máte již starší a bujné porosty, můžete sklízet i poupata před rozpukem.

Květy nemusíte omývat, ale je třeba zbavit je hmyzu. Doporučuje se odstranit tyčinky a pestíky. Pak už můžete zkoušet cokoli. Chuť a struktura sama napoví, kde by se květy nebo poupata uplatnily.

Denivky ochotně vstupují do nejrůznějších slaných, sladkých, studených a překvapivě také teplých jídel.

Nejjednodušší je nakrájet je na jemné plátky, respektive nudličky nebo je natrhat na menší kousky. Díky své křupavosti jsou vynikajícím doplňkem pro saláty zeleninové i ovocné.

Poupata se dají zlehka podusit nebo spařit v polévkách vývarového typu nebo se mohou prudce a krátce smažit na oleji; samotná anebo v těstíčku.

Pokud si chcete zahrát na špičkové šéfkuchaře, zkuste květy plnit. Chce to zároveň zručnost, nekompromisnost grifů, ale i lehkou ruku. Nejde to zdaleka tak lehce, jak to vypadá na fotografiích. Do jícnu, jak nazývají střed květu zahradníci, může plnit slané i sladké – rokfórovou pěnu, čokoládový krém, křenovou šlehačku. Náplně musejí mít tužší konzistenci, aby nevytékaly.

Celé květy se mohou klást na dorty nebo studené mísy, házet do sklenic s báječnými letními drinky. Denivky v sobě nenesou žádné významné obsahové látky, přesto požívání jejich květů navozuje pocit báječné radosti.

Autor: Jana Vlková

www.kytkykjidlu.cz, http://www.kytkykjidlu.blogspot.cz/, www.facebook.com/kytkykjidlu