Boršč a jeho historie Zdroj: istock.com
Vydatná polévka, obvykle zbarvená do červena, je jedním z nejznámějších symbolů ukrajinské národní kuchyně, ale také předmětem sporů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Boršč byl obživou především chudých rolníků, ale oblíbila si ho i Kateřina Veliká.
Boršč má mnoho podob, jež se různí podle oblasti, kde se zrovna vaří. Pochutnávají si na něm Ukrajinci, Rusové, Poláci, Moldavané, ale také Slováci a Češi. Tato polévka se podává teplá i studená. Může se vařit s masem nebo bez něj. Každá země má své úpravy a speciální ingredience, které do boršče přidává.
Dnes velmi vydatná a oblíbená polévka byla v minulosti záležitostí především chudých vesničanů. Boršč vznikl stejně jako řada jiných selských jídel z nutnosti. Byl to zkrátka funkční pokrm, který se dal připravit vařením stonků a listů rostlin z okolí. Kusy vařeného masa se přidávaly jen o svátcích. Ve všední den si lidé vystačili s drcenou slaninou, s česnekem a cibulí. Jak se však šířil po celém regionu, stal se základem kultury několika národů, a to nejen pro nižší vrstvy. Za jedno ze svých nejoblíbenějších jídel ho označili například Kateřina Veliká nebo Alexandr II.
Podle historiků, a především všech Ukrajinců, boršč vznikl právě na území Ukrajiny za doby Kyjevské Rusi. Zrod oblíbené polévky se datuje mezi 14. až 16. stoletím. Zdroje se v tomto ohledu liší právě až o dvě stě let. Jedna z prvních možných zmínek o boršči jako polévce se nachází v deníku německého obchodníka Martina Grunewega, který navštívil Kyjev v roce 1584. Ukrajinský boršč se vyznačuje právě červenou řepou, která pokrmu dodává výraznou červenou barvu. Existuje však i bílá, zelená a dokonce i černá varianta. Zkrátka záleží, kde dostanete na boršč chuť.
Podle ruského šéfkuchaře Igora Bedňakova, jenž působí v moskevské restauraci Bochka, se kozáci považují za původce boršče, který poprvé uvařili během obléhání Azova v roce 1637. Pokud by to byla pravda, bylo by těžké určit, zda je boršč skutečně ukrajinský nebo ruský. Kozáci nikdy nesetrvali na jednom místě a jejich geopolitická hranice se neustále měnila.
Možná by vás nenapadlo, že by tahle červená polévka mohla mít závažné politické důsledky. Debata o boršči a jeho kulturním dědictví byla však v posledních letech obzvláště ostrá mezi Ukrajinou a Ruskem. Pro některé Ukrajince je ruský boršč dalším zářezem na pažbě územních záborů a imperiální moci. Spor se vyostřil před třemi lety, kdy ruské ministerstvo zahraničí na svém Twitteru boršč přivlastnilo své zemi.
Obecně přijímaná teorie říká, že slovo boršč pochází ze slovanského „borščevik“, což u nás znamená bolševník, což je rostlina, ze které se původně polévka vařila. Bolševník velkolepý je obří plevel, kterému je potřeba se vyhýbat obloukem, neboť je jedovatý a dokáže vážně poleptat kůži. Boršč se však nepřipravoval z bolševníku velkolepého, ale z jeho jemnějšího příbuzného bolševníku obecného. Ten v sobě sice jedovatou složku má, ale v mnohem menší míře. V rané slovanské kuchyni se mladé stonky, listy a květy často vařily nebo se nechávaly zkvasit, čímž vzniklo něco jako kysané zelí. Bolševník tedy sloužil jako základ pro původní boršč.
Ať už je národní identita člověka a jeho pojetí boršče jakékoli, každý si ho zkrátka může uvařit po svém. Boršč má tisíce podob pro tisíce různých chuťových buněk.
Zdroj: kolinsky.denik.cz, babbel.com, wikipedia.org; foto: iStock.com
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
