Věděli jste, že kečup má své "kořeny" pravděpodobně v Asii a původně se vařil z ryb? Nebo co představuje jev zvaný tixotropie? Nahlédněte s námi do tajů této rajčatové směsi.
Fakta o kečupu, která vás překvapí
Něco málo o výrobě
Asi nikoho neohromí, že základem kečupu jsou rajčata ve formě protlaku. Kromě nich však kečup obsahuje i ocet, hřebíček, muškát, skořici a nové koření. Přesný poměr ingrediencí nicméně výrobci tají a považují jej za své know-how. O tom, zda je kečup dobrý, nerozhoduje jenom počet rajčat použitých na jeho přípravu, ale také kvalita základní suroviny. „Mnoho kečupů má v sobě levné a málo prověřené rajčatové protlaky z Číny,“ vysvětluje Milan Bažík, obchodní ředitel společnosti SPAK, která v Česku kečupy vyrábí už 25 let. „To potom ovlivňuje celkovou chuť kečupu. Proto si necháváme rajčata dovážet z Itálie, kde máme osvědčené dodavatele,“ doplňuje.
Zázrak jménem rajče
Když už jsme narazili na rajčata, o jejich zdravotních účincích se toho ví poměrně dost. Především mají vysoký obsah lykopenu, tj. antioxidantu. Říká se tak o nich, že pozitivně působí proti rakovině, srdečnímu infarktu a mrtvici. Něco na tom možná bude. Podle studie finské univerzity zveřejněné v americkém odborném časopise Neurology měli muži ve věku 46 až 65 let s vysokým obsahem lykopenu o 55 % menší riziko mrtvice. Ať tak či onak, experti radí jíst minimálně jeden rajčatový produkt denně. Tímto doporučením se řídí, jak jinak, především Italové. Pravý Ital si nejméně šestkrát za týden na stůl naservíruje právě pokrm z rajčat nebo je k jídlu alespoň přikusuje. Ne nadarmo jsou rajčata hlavní přísadou italské kuchyně.
Výlet do historie
Historie kečupu není úplně známá, nicméně původ má prý v asijské rybí omáčce z fermentovaných ryb, korýšů a koření. Číňané této směsi říkali „ketsiap“. Britští námořníci ji na konci 17. století dovezli z Malajsie do Evropy. Anglický kuchař Richard Brigg pak měl v roce 1792 ryby nahradit rajčaty.
Perličky na závěr
Aby vám kečup vydržel co nejdéle, po otevření jej uschovejte do lednice. Přes jednou otevřený obal se totiž do lahve dostává vzduch, vlhkost a mikroorganismy. Další vlastností kečupu je, že pokud s ním delší dobu nemanipulujete, na povrchu vytvoří „špunt“. Proto byste kečup měli před použitím vždy protřepat. Dostane se tak do tekutého stavu a po naklonění s ním nebudete mít žádný problém. Jev, kdy některé koloidní látky (mezi nimi i kečup) při stálé teplotě fyzikálním zásahem (třepáním, mícháním) přecházejí z tuhého stavu do kapalného, se nazývá tixotropie.
redaktorka FTV Prima