Kopřiva je bylina, ne plevel. Už naše babičky věděly, že je dobrá do nádivky i na neduhy

V okolí řek a potoků, v příkopech, na zahrádkách, podél lesních cest a někdy i třeba uprostřed městských parků – kopřiva si spokojeně ustele na každém místě, kde je dostatečné vlhko a kde to voní přírodou. Protože je jí všude spousta a umí nepříjemně požahat, málokdo jí věnuje laskavou pozornost a považuje ji spíše za otravný plevel. Už naše babičky ale věděly, že jde o tuze zajímavou bylinu, která oplývá vzácnými léčivými vlastnostmi.

“Říká se, že kdybychom docenili všech blahodárných účinků této byliny, nechali bychom ji růst místo v příkopech a na skládkách přímo v našich zahradách. Kopřiva totiž podporuje vylučovací funkci ledvin, působí dezodoračně a navíc je královnou vitality,” vysvětluje zkušená laborantka Jana Wolfová, která je v oblasti bylinek jako doma – pracuje totiž v laboratořích tradiční české značky Leros, která už šedesát pět let nabízí čaje ze sušených bylinek.

Kousek zdraví v nádivce

Není náhodou, že se s kopřivou v tradičních velikonočních nádivkách nešetřilo. Postní doba, která k jarním svátkům patří, totiž mimo jiné sloužila i k přirozené očistě organismu. A mladé výhonky této zelené byliny jsou plné vzácných ingrediencí, které k vyplavování škodlivých látek z těla napomáhají. “Generace před námi proto musely vycítit to, co dnes víme díky vědě bezpečně: kopřiva v sobě nese spoustu antioxidantů, které pomáhají organismu se očistit a nastolit v těle celkovou harmonii,” vysvětluje Jana Wolfová. Kopřiva je ale skvělá nejen v nádivce! Můžete ji připravit obdobně jako špenát a podávat jako přílohu, nasekané kopřivové listy lze nasekat do omelety nebo míchaných vajíček, oživíte jí polévky i rizoto, celé listy můžete osmažit v tempuře a podávat jako nezvyklou jarní chuťovku. Vždy je ale potřeba ji tepelně upravit nebo alespoň spařit, aby se zbavila svých žahavých účinků.

Od jara až do podzimu

Kopřivy se objeví už zkraje jara, ale v hojném počtu se dají potkat i na podzim. To nejlepší se z nich už od pradávna získává v období od března až do června, kdy jsou na vitamíny nejbohatší. “Později už jsou listy příliš tuhé a také se v nich snižuje podíl účinných látek. Snad jen s výjimkou kořenů, které jsou naopak nejvíc šťavnaté na podzim – a chodívá se na ně hlavně proto, že umí pomoci s prostatou nebo močovým měchýřem,” dodává zkušená laborantka z Lerosu.

Zázračné čaje, masti i tinktury

Když dostane bylinkář či bylinkářka do ruky mladý a čerstvý stonek z kopřivy, může si vybrat hned několik cest, jak s ním naložit.

Pokud připraví čaj – ať už z čerstvé rostliny, či ze sušené – může se těšit na již zmiňovaný blahodárný detox, který čistí krev od škodlivin. Stačí zalít hrst bylinky vařící vodou a nechat ji deset minut louhovat. Pravidelné pití kopřivových čajů by však nemělo trvat déle než dva týdny v kuse, potom se účinky ztrácejí a naopak by mohly spíše uškodit.

Vzácné látky se do těla dají vpravit také prostřednictvím připravených mastí. Ty pomohou třeba při akné, různých ekzémech a vyrážkách, uleví i od křečových žil. A nakonec je možné vytvořit z kopřivy tinkturu, která se postará o lesklejší a zdravější vlasy. Těm mimo jiné pomůže třeba i přelití vlažným čajem z byliny.

Kopřiva na revma?

Jako dítě se kopřivou spálil snad každý a určitě také do babičky zaslechl konejšivé “neboj, to je dobré na revma”. “Při vší úctě k moudrosti našich předků je ale blahodárný účinek čerstvě natrhaných rostlin na bolavé klouby spíše rozšířenou bájí, než účinným prostředkem proti revmatismu,” vysvětluje Jana Wolfová. Lépe prý pomůže kopřivová mast – a člověk s ní navíc nemusí zbytečně podstupovat bolestivou proceduru se žahavými listy.

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty