Proč nejsou všechny minerální vody stejné? Podívejte se s námi na jejich složení Zdroj: iStock
Přírodní minerální voda pochází vždy z chráněného podzemního zdroje s původní čistotou. Při jejím stáčení se nesmí používat chemické úpravy ani dezinfekce a nelze do ní přidávat jiné látky s výjimkou oxidu uhličitého. Co byste ale měli při jejím výběru sledovat a jaký je v ní rozdíl oproti kohoutkové vodě? To se dozvíte díky balneotechničce a předsedkyni Svazu minerálních vod Ing. Janě Ježkové.
Přírodní minerální vody se získávají z jasně určených chráněných podzemních zdrojů. Od zdroje až po hotový výrobek si zachovávají původní bakteriologickou čistotu, bez chemických úprav a dezinfekcí. Jsou kontrolovány stejně jako jiné potraviny – jejich výroba, značení a kontrola jsou přísně stanoveny. Platí pro ně také přísnější limity, například pro obsah dusitanů a organických látek, ze kterých není možné udělit výjimku.
Stálé složení najdete vždy na etiketě výrobku, stejně jako původ vody – přesně tedy víte, co pod jednotlivou obchodní značkou pijete. Výrobce přitom garantuje kvalitu po celou dobu minimální trvanlivosti. Vybrat si navíc můžete z různých druhů přírodních minerálních vod a značek podle chuti, zdravotního stavu i věku. Existují i přírodní minerální vody vhodné pro přípravu kojenecké stravy, které musí splňovat přísnější limity pro kojence, například obsah sodíku, dusičnanů, pesticidů nebo rozpuštěných látek.
Pitná voda z kohoutku pochází z kombinovaných zdrojů, povrchových i podzemních, a proto se její složení liší nejen podle regionu, ale i v průběhu času. Aby byla bezpečná k pití, prochází úpravami a dezinfekcí, nejčastěji chlorováním. To spolehlivě zajišťuje hygienickou nezávadnost, ale citlivější lidé mohou poznat změnu v chuti. Vlastnosti vody ovlivňuje také kvalita rozvodů v jednotlivých domácnostech. Zatímco tedy u přírodních minerálních vod je složení stabilní a uvedené na etiketě, u kohoutkové vody je proměnlivé.
Ochrana zdrojů minerálních vod znamená ochranu před vnitřními i vnějšími zásahy. Zásadní legislativní ochranou zdrojů minerálních vod jsou vyhláškou stanovená ochranná pásma, která slouží k ochraně zdrojů před činnostmi, které by mohly nepříznivě ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, zásoby nebo vydatnost zdroje. Ochranná pásma jsou většinou dvoustupňová.
Deklarované složení na etiketách přírodních minerálních vod garantuje výrobce po celou dobu minimální trvanlivosti a zároveň kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Kvalita minerální vody je pod přísným dohledem Zdroj: iStock
Přírodní minerální vody nejen hydratují, ale doplňují i důležité minerální látky, jako jsou hořčík, vápník, draslík, křemík nebo fluor. Proto jsou nejen vhodnou, ale i potřebnou součástí každodenního pitného režimu. Slabě a středně mineralizované vody do 1000 mg/l rozpuštěných látek můžeme pít bez omezení podle chuti. Silně mineralizované vody jsou vhodné například při sportovním výkonu nebo horečce, kdy je potřeba rychle doplnit minerální látky.
velmi slabě mineralizované (do 50 mg/l)
slabě mineralizované (50–500 mg/l)
středně mineralizované (500–1500 mg/l)
silně mineralizované (1500–5000 mg/l)
velmi silně mineralizované (nad 5000 mg/l)
velmi nízký obsah minerálních látek (méně než 50 mg/l)
nízký obsah minerálních látek (méně než 500 mg/l)
bohatá na minerální soli (více než 1500 mg/l)
Jak vybírat minerální vodu? Zdroj: iStock
Na minerální vody bývá někdy nahlíženo jako na zdroj vysokého příjmu sodíku. Obsah sodíku je dán přirozeným složením, nicméně tři čtvrtiny přírodních minerálních vod mají obsah sodíku pod limitem pro pitnou vodu a třetina z nich dokonce splňuje limity pro kojeneckou vodu. Obsah sodíku přímo nesouvisí se stupněm mineralizace – existují i středně mineralizované minerálky s velmi nízkým obsahem sodíku. Nejvíce sodíku obsahují léčivé minerální vody jako Zaječická hořká, Mlýnský pramen, Bílinská kyselka, Vincentka a Šaratica. Jejich podíl na celkové roční produkci minerálních vod je ale nízký. Klíčem je proto číst etikety a minerálky vybírat podle svých aktuálních potřeb.
Na etiketě potravin musí být uvedeny všechny povinné údaje. U minerálních vod je klíčových 5 informací:
název zdroje a lokalita
charakteristické složení minerální vody
obsah oxidu uhličitého
obsah rozpuštěných pevných látek
datum minimální trvanlivosti
Z hlediska obsahu oxidu uhličitého může být minerální voda přirozeně sycená, obohacená o oxid uhličitý ze stejného zdroje, sycená plynem jiného původu, dekarbonovaná (s nižším obsahem oxidu uhličitého než u zdroje) nebo přirozeně nesycená. Označení, zda je minerální voda perlivá, jemně perlivá či neperlivá, není povinné.
Minerální vody nejsou jen obyčejným zdrojem tekutin. Přinášejí cenné minerální látky, které naše tělo potřebuje. Široký výběr druhů a značek umožňuje vybrat minerálku přesně podle chuti i potřeb. Správně vybraná minerálka je pak vhodná pro všechny, od dětí až po seniory. Přírodní minerální vody jako pravidelná součást pitného režimu jsou proto jednoduchým způsobem, jak podpořit hydrataci i zdraví.
Zdroj: www.aqualifeinstitute.cz; zdroj foto: iStock
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
