Proč se na Velikonoce podává jehněčí nebo pečou jidáše? Objevte příběhy velikonočních pokrmů

Proč se na Velikonoce podává jehněčí nebo pečou jidáše? Objevte příběhy velikonočních pokrmů Zdroj: iStock

Vajíčka, mazance nebo milovaná šmigrustovka. Velikonočních jídel se během svátků na stole objeví opravdu hodně. Napadlo vás ale někdy pídit se po významu jednotlivých lahůdek? V našem článku se dnes dozvíte pár zajímavostí.

Začneme nejprve známou klasikou – víte, proč se Velikonoce spojují právě s vejci? Jsou totiž symbolem nového života, který je s jarem úzce provázán. Stejně tak i plodnosti a hojnosti, proto se dříve často barvila na červeno.

Nádivka neboli hlavička

Velmi oblíbeným pokrmem velikonoční tabule je nádivka, která se ale mnohdy přezdívá také hlavička. Proč ale? V dřívějších dobách se do ní totiž přidávalo maso obrané z jehněčích hlav, aby byla nádivka dostatečně sytá a bohatá. Navíc se tím zpracovalo i další maso z poraženého zvířete.

Jidášův symbol

Nejdůležitější křesťanské svátky se neobejdou bez pečení jidášů. Toto tradiční pečivo se běžně podává na Zelený čtvrtek a ideálně by se mělo jíst právě k snídani. Podle tradice vám takto zajistí pevné zdraví nebo i ochranu. Co se ale za jeho původem skrývá? Je spojován s všemi dobře známým příběhem Jidáše, který zradil Ježíše. Tvar jidášů symbolizuje provaz, na kterém se Jidáš poté oběsil.

Proč se na Velikonoce podává jehněčí nebo pečou jidáše? Objevte příběhy velikonočních pokrmů 2 Zdroj: iStock

Beránek a mazanec

Další dvě důležitá jídla, která se s Velikonocemi každý rok pojí – beránek a mazanec. Právě sladký beránek je symbolem obětování Ježíše Krista. Voňavý mazanec je naopak symbolem slunce a božího daru. Víte ale, proč se na mazanci dělají křížky? Má to hned dva významy – samozřejmě jde o symbol křesťanství. Nicméně má i praktické využití, které se týká přípravy. Pokud mazanec lehce naříznete, nepopraská vám při pečení a také lépe nakyne.

Význam jehněčího

Možná jste přemýšleli, proč se tak často spojuje s velikonočním obdobím právě jehněčí. Jde o tradiční pokrm, jehož historie se váže k židovskému svátku Pesach (slavený v podobný čas jako Velikonoce) a odchodu Židů z otroctví v Egyptě. Jednou z deseti egyptských ran, jak se říká samotným božím zásahům, bylo i pobití prvorozených. Na ochranu před tímto konáním měli Židé potřít dveře svých domů krví obětovaných jehňat, aby Bůh poznal, kde se židovský lid nachází a ušetřil ho. Část Židů později konvertovala ke křesťanství a tento zvyk spojený s konzumací jehněčího dodržovali dále.

Šmigrustovka

A na závěr tu máme tradiční velikonoční polévku. Říká se jí šmigrustovka! Slovem šmigrust se v některých částech země označuje také pomlázka, se kterou se tato polévka úzce pojí. Je totiž plná vajec, uzeného a dalších ingrediencí, které se dříve (i nyní) mohou během Velikonoc vykoledovat. Věříme, že po náročném dni taková polévka jistě přijde vhod!

Zdroj: autorský text, ireceptar.cz, wikipedia.cz; Zdroj foto: iStock