Sezona dýní je tu. Upotřebte, co vám vyrostlo na zahrádce, nejen na polévky a k zapékání – vyzkoušejte dýňový flan. Je krásně oranžový, lehký a skvěle chutná!
Vyzkoušejte nevšední recept na sladký dýňový dezert bez lepku
„Flan je původně španělsko-portugalský dezert, který je dnes ale také velmi oblíbený ve Francii a získává si své příznivce po celé Evropě. Zjednodušeně řečeno, jedná se o speciálně upečený pudink a my ho pro naše hosty dokonce připravujeme v bezlepkové podobě,“ říká François Thuille, francouzský šéfkuchař z Nebespánu v Kašperských Horách.
Vyzkoušejte tento báječný dezert doma podle tohoto receptu!
Suroviny (na 1 flan o průměru 28 cm):
• 1 dýně (nejlépe máslová) 600–700 g
• 75 g třtinového cukru
• 50 g medu
• 4 celá vejce
• 2 bílky
• 1,5 polévkové lžíce kukuřičného škrobu (maizena)
• 25 cl rumu
• kůra z 1/2 menšího pomeranče a 1/2 citronu
• 50 ml pomerančové šťávy
• 350 ml smetany na šlehání (30%)
máslo na vymazání formy
Postup:
1. V troubě upečte celou dýni (na 150 stupňů, cca 45 minut) a nechte ji vychladnout. Oloupejte ji, odstraňte semínka a nakrájejte ji na větší kostky.
2. Ve velké míse smíchejte vejce, cukr, med, rum, kůru z citrusů a pomerančovou šťávu. Vše vymíchejte metličkou a vmíchejte kukuřičný škrob.
3. Smetanu přiveďte v kastrůlku k varu, přidejte kostičky dýně a rozmixujte dohladka tyčovým mixérem.
4. Směs smetany a dýně vmíchejte metlou do vaječné směsi v míse.
5. Připravte si formu s vysokým okrajem o průměru 26–28 cm, vymažte ji máslem, naplňte dýňovou směsí a pečte v troubě při teplotě 140 stupňů cca 80 minut.
6. Před vyndáním z formy nechte flan vychladnout a poté uchovávejte v lednici. Takto vydrží asi 3 dny.
PRIMA TIP: Flan podávejte vlažný, tak chutná nejlépe!
Kavárna Nebespán v Kašperských Horách; foto: www.nebespan.cz
Recept připravil François Thuille, šéfkuchař kavárny a bistra Nebespán v Kašperských Horách, který pochází z francouzského Cognacu. Původně se vyučil řezníkem a za gastronomií procestoval mnoho zemí. Vařil v Africe, Polsku, Moskvě, v Mongolsku, Šanghaji… Miluje procházky lesem a sběr hub – to byl prý jeden z důvodů, proč si vybral jako své další pracovní místo Šumavu. V Nebespánu se zaměřil na návrat k původní francouzské venkovské kuchyni, kde se pracuje s kvalitními, čerstvými a pokud možno regionálními surovinami.
(klam)