Kvítí mezi loukou a zahradou

Velkokvěté karafiáty z květinářství možná provázejí nejrůznější neblahé asociace. Dříve to býval nevyhnutelný pugét na Mezinárodní den žen, dnes možná kytice státníků kladené k monumentům nebo pohřební věnce. Však to tak klidně může zůstat. Dobře stavěné vrkoče květů z květinářství jsou stejně nejedlé. Zahrady a louky nabízejí spousty dalších druhů, které jsou v kuchyni výjimečně dobré.

Drahoušek zahradníků

Rod Dianthus – hvozdík se podařilo za několik předcházejících století vyšlechtit do stovek kultivarů. Snad každý má ve své zahradě některé z nenáročných druhů. Nízké trvanlivé hvozdíky v nejrůznějších barvách a v jednoduchých nebo plnokvětých variantách jsou ozdobou skalek nebo suchých zídek. A pak jsou tu dobře známé hvozdíky bradaté, jimž se často lidově říká čínský karafiát. Čím méně vyšlechtěná odrůda, tím snazší pěstování a tím snazší cesta do kuchyně. To, co roste samo, jíme navíc s dvojnásobnou radostí z blahobytu.

Louky jaké kdysi bývaly

Druhová pestrost luk se intenzivním obhospodařováním snižuje a louky, jaké kdysi bývaly, vídáme jen velmi zřídka. Hvozdík kartouzek a hvozdík kropenatý vyhledávají sušší stráně, meze nebo i vřesoviště. Jsou si poměrně podobné, a jelikož je v kuchyni jejich použití zcela identické, není třeba se trápit jejich rozlišováním. Problémem při sběru ve volné přírodě může být jejich čím dál tím vzácnější výskyt. Často rostou v chráněných územích, kde se nic trhat nesmí. Milovníkům jedlého kvítí a býlí nezbývá, než je pozvat taktéž k sobě na zahradu.

Hvozdík ozdobí každé jídlo

V kuchyni

Hvozdíky všech druhů, tvarů a velikostí se používají tak, že se jejich květy rozeberou a tuhý kalich se vyhodí. Jednotlivé květy jsou hebké a jemné jako pápěří a dalo by se říci, že tak i vypadají. Trojúhelníkovité jazyky, na jedné straně opatřené jemnou kraječkou, mívají občas i další kresbu. Barevné rejstříky, v nichž se hvozdíky pohybují, jdou od bílé přes růžovou až do temně rudé a purpurové. Jsou to květiny, které milují sladké a lehké moučníky, ale nebojí se ani studené slané kuchyně. Nejlépe vyniknou na něčem vzdušném, takže proč ne třeba na křenové šlehačce. A kdo by měl hvozdíků v červených barvách přebytek, může si s nimi vytvořit variaci na bylinkové máslo.

Autor: Jana Vlková

www.kytkykjidlu.cz, http://www.kytkykjidlu.blogspot.cz/, www.facebook.com/kytkykjidlu

Hvozdík ozdobí každé jídlo, foto: Thinkstock