Co ochutnat ve Španělsku Zdroj: Thinkstock
Španělsko je třetí největší zemí Evropy s téměř půlmilionem čtverečních kilometrů – Česká republika by se do něj vešla více než šestkrát. Právě kvůli obrovské velikosti, pestrosti zastoupených kultur a různým tradicím jednotlivých regionů je těžké hovořit o nějaké jednotné španělské kuchyni.
Jedno je však jisté: ve Španělsku se najíte skvěle kdekoli. Důkazem může být fakt, že dle každoročního žebříčku sestavovaného britským časopisem Restaurant Magazine se nejlepší světová restaurace nachází právě ve Španělsku. Jmenuje se El Celler de CanRoca a najdete ji v katalánském městě Girona.
Španělská kuchyně je stejně pestrá jako jejich architektura. Foto: Thinkstock
Dříve platilo, že čím více se ve Španělsku blížíte k pobřeží, tím větší zastoupení mají v kuchyni ryby a dary moře. Naopak čím více směřujete do skalnatého a hornatého vnitrozemí, tím častěji narazíte na vydatné pokrmy z masa (pečeného či rožněného), z luštěnin a zeleniny.
To však už dnes příliš neplatí. Díky pokročilé logistice, rychlé dopravě či účinnému chlazení se s čerstvými dary moře setkáte i v malém městě nejhlubšího vnitrozemí. Naopak na skvělém steaku si můžete často pochutnat i v rybářské restauraci nedaleko pláže.
Obecně se dá říci, že ve Španělsku se kromě masa, ryb a plodů moře hojně používá hlavně olivový olej, česnek, rajčata, papriky, lilek, olivy nebo brambory. Jídla jsou často zajímavě kořeněná (šafrán, rozmarýn, tymián, bazalka, petrželka, estragon…), někdy až skvěle pikantní, a pro svou barevnost jsou potěšením i pro oči strávníků. Pokrmy jsou svou přípravou velmi jednoduché až naturální – chuť se soustředí na hlavní součást pokrmu a ostatní ingredience ji případně jen přirozeně, jemně doplňují.
Samozřejmostí je k jídlu podávaný džbán s chladnou vodou a přítomnost dobrého vína na stole (i místní stolní „domácí“ vína, tzv. „vinos de la casa“, stojí často za ochutnání a bývají velmi kvalitní a chutná). Místo příloh dostanete většinou automaticky na stůl mísu nakrájeného bílého chleba. Chleba se láme rukama na malé kousky a jídla se jimi zajídají. Po běžné španělské rodině tak často zůstane stůl zcela pokrytý drobky z křupavé bagety – to se zde ale běžně toleruje a personál to nijak nepřekvapí.
Je známým faktem, že Španělé jedí později než my (oběd ve 13–15 h, večeře často až po 22 h nebo i kolem půlnoci). Jí se pomalu a dlouho – jídlo se vychutnává a temperamentně se u něj diskutuje. Místo dezertu se někdy podávají sýry, kterých je ve Španělsku obrovský výběr a jsou skvělé!
Foto: Thinkstock
V každé restauraci vám po jídle nabídnou také zmrzlinu nebo ovocný sorbet. Jako tečku po kávě si pánové občas objednají kvalitní místní brandy Soberano nebo Magno a k němu pokuřují doutník. Dámy pak coby digestiv popíjejí některý z lahodných pyrenejských likérů, například anýzový pacharán.
Jídla jako paella, gazpacho nebo chorizo, velvyslance španělské kuchyně ve světě, už dnes znají téměř všichni. Dnes vám představíme některé další jednoduché pokrmy, které jsou velmi běžné a s kterými se setkáte prakticky ve všech částech této krásné země.
Jde o jakési křupavé koblihy ze sladkého odpalovaného těsta ve tvaru podlouhlého hada. Churros se smaží v oleji a podávají obalené v cukru se skořicí. Jedí se teplé a většinou se máčejí do husté horké čokolády. Jde o velmi typickou snídani – mimochodem, Španělé málokdy snídají doma a před příchodem do zaměstnání se zastaví ve svém oblíbeném baru, dají si churros, zběžně prolétnou titulky čerstvých novin a teprve potom spěchají do práce.
Tvoří nejčastější španělskou rychlou svačinu. Jde o jakýsi rychlý sendvič z rozkrojené, čerstvé a křupavé bagety, do jejíž střídky se vetře celé šťavnaté rajče. Dál už můžete přidat dle libosti: sýr, sušenou šunku (jamon serrano) nebo „naši“ dušenou šunku (jamon de york), chorizo nebo jiný místní salám, bramborovou tortillu apod. Prodává se v barech, na stadionech, připravuje se jako svačina do školy i do práce.
Typická španělská bramborovo-vaječná omeleta, která se jí studená i teplá. Brambory nakrájené na malé kousky se vaří na pánvi v olivovém oleji s cibulí, pak se přidají rozkvedlaná vejce, sůl a špetka pepře a vše se opeče z obou stran. Pak se tortilla celá vyklepne a vznikne jakýsi 3–5 cm vysoký „dortík“, který se krájí na trojúhelníky. Tortilla se ve Španělsku často například snídá nebo se podává jako jeden z předkrmů.
Tortilla de patatas. Foto: Thinkstock
Směs darů moře, která se před použitím marinuje v nálevu z oleje, česneku, octa a cibule. Takto naložené plody moře se pak jen společně dusí ve vlastní šťávě, kterou při vaření pustí. Někdy se podává s omáčkou „picada“. Jde o skvělý základ mnoha španělských pokrmů, který sestává z česneku, chleba, mandlí, piniových oříšků a šafránu. Zarzuela de mariscos byla původně jídlem pocházejícím z Katalánska a z Baleárských ostrovů, ale dnes si ji běžně objednáte v mnoha restauracích po celém Španělsku.
Jedná se o malé selátko staré dva až šest týdnů, které bylo dosud pouze kojeno prasnicí (podsvinče). Toto maličké sele se peče nebo griluje na rožni, obvykle s různými bylinkami (bobkový list, oregano, tymián). Často se podává při slavnostních příležitostech. Je to pokrm pocházející z oblasti centrálního Španělska, častý například v okolí Madridu a Segovie, odkud se však rozšířil i do dalších regionů.
Chobotnice po galicijsku je velmi oblíbeným a také velmi jednoduchým jídlem. Chobotnice se pouze uvaří ve vodě – často se používá typický tradiční měděný kotlík. Při vaření se musí chobotnice několikrát „vystrašit“ (asustar al pulpo), což se dělá tak, že se chobotnicí zatřese a pak se ponoří celá do vody). Nakonec se jen ochutí mletou zauzenou paprikou, olivovým olejem a krystalickou solí. Jak název napovídá, tento způsob úpravy chobotnice pochází z kraje Galicia na severu Španělska.
Pulpo a la gallega. Foto: Thinkstock
Takzvané „divoké“ nebo „odvážné“ brambory jsou velmi pikantní, někdy řádně pálivou chuťovkou. Patří spíš mezi tzv. „tapas“ – malá jídla podávaná zdarma ke skleničce vína či piva. Jsou to smažené brambory nakrájené na menší kousky, které jsou přelité tomatovou omáčkou s česnekem, chilli, tymiánem a cukrem. K jejich pozření je třeba malý kus osobní statečnosti, od čehož patrně pochází název této dobroty.
Toto je několik malých příkladů známých, oblíbených a jednoduchých jídel španělské kuchyně. Pojedete-li do Španělska, nebojte se v jídle experimentovat. V restauracích si například nechte doporučit jejich denní nabídku nebo požádejte o místní specialitu. Vybírejte si typické španělské restaurace, které leží mimo dosah pláží a turistických center. Jen tak poznáte pravou španělskou atmosféru a ochutnáte opravdové místní speciality – a kromě toho i ušetříte.
Autor: Michal Bernard
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
