Vydejte se s námi na cestu Katalánskem za vůní spálené cibule

Městečko Valls není ani příliš velké, ani neoplývá výjimečnými památkami, má ale své kouzlo, a když se procházíte po dlážděných křivolakých uličkách v centru, dýchne na vás historie. Leží hodinu a půl od Barcelony, a je tak skvělým tipem na výlet, pokud chcete zažít i něco více tradičního a opravdu autentického.

Na konci ledna je stále ještě chladno, ale sluníčko se hlásí o slovo a modrá obloha slibuje krásný den. Kolem desáté hodiny se městem začíná linout jemná vůně kouře a my se vydáváme na průzkum. Na malém Olejovém náměstí, kde se běžně konají farmářské trhy, je dnes část prostoru vysypaná pískem a muži v tradičních krojích zapalují na zemi velké otepi roští. Na ně pak pokládají velké kovové rošty plné asi 40centimetrových jarních cibulí. Cílem je cibule prudce spálit, díky tomu zelenina získá výraznou kouřovou příchuť, a zatímco vrchní slupka je zcela černá a na uhel spálená, uvnitř se skrývá nasládlý a šťavnatý střed.

Cibule v hlavní roli

A tahle spálená cibule je hlavní hvězdou slavnosti zvané Calçotada. Do města Valls se v tento den sjíždí až 40 tisíc návštěvníku ze širokého okolí, ale i turistů z celého světa. Letos díky pandemii přijela jen asi polovina obvyklého počtu, ale i tak se město pěkně zaplnilo a lidé si užívali tradiční svátek. Součástí festivalu je také soutěž farmářů o nejlepší calçots, ženy a děti soutěží o nejlepší salsu de calçots, která se k cibulím podává, a nemůže chybět ani hlavní soutěž v pojídání cibulí. Ti nejlepší soutěžící zvládnou během 45 minut sníst skoro 200 cibulí s čistou váhou přes 2 kg.

Calçotada je především tradice a největší gastronomická událost regionu v okolí Tarragony, ale slouží i jako propagace místního zeleného pokladu. A mají to zde velmi hezky vymyšlené. Každý návštěvník si může koupit voucher za 10 euro, s tím pak dojít na výdejní místo, kde dostane plnou tašku potěšení. Součástí je 15 spálených calçots zabalených v alobalu, kelímek se salsou k namáčení, nutný bryndák, chléb, voda a lahev španělského sektu Cava. A dle místního zvyku také pomeranč, který pomáhá lepšímu trávení. S taškou si pak můžete sednout na různých místech ve městě, kde jsou připravené stoly. Většina návštěvníků se ale potká na největším náměstí El Pati, kde se koná soutěž jedlíků, ale také nechybí tradiční průvod masek v nadlidské velikosti, mezi kterými samozřejmě nesmí chybět i cibule.

A jdeme ochutnávat

Tradiční způsob pojídání calçots je jednoduchý. Ze spálené cibule je potřeba stáhnout vrchní spálenou slupku, bílou část cibule namočit do salsy, poté se frajerský zaklonit a cibuli si dát do úst seshora. Chce to trochu cviku a bez bryndáku to raději ani nezkoušejte. A určitě využijte možnosti koupit si domů výbornou salsu de calçots, bude skvělá i na jakoukoli pečenou zeleninu nebo k masu. Je připravená z pečených rajčat a česneku, mandlí, lískových oříšků a olivového oleje.

Možná se ptáte, co je na té cibuli zvláštního? Jde o speciální odrůdu křížence cibule s pórkem, která se pěstuje v tzv. hrobečkách, tedy podobně jako třeba chřest se postupně zahrnuje hlínou, aby bílá část, která se vytváří pod zemí, byla co nejdelší a nejsilnější. Díky tomuto přihrnování místní calçots vypadají spíše jako pórek. Calçots mají chráněné označení původu a ty originální poznáte podle modrých stužek, kterými jsou svazky cibulí svázané. Jejich sezona trvá od listopadu do dubna, a v této době ji najdete na menu mnoha restaurací v celém Katalánsku, dokonce i v Barceloně. Určitě vyzkoušejte spálenou klasiku, ale nás moc potěšily i tradiční smažené krokety ze spálené cibule, které měly fantastickou uzenou chuť.

Katalánci svou cibuli milují

Calçots jsou zde opravdu všudypřítomné. Našli jsme je i v cukrárně, kde za výlohou překvapil velký plněný (sladký) koláč ve tvaru cibule. V knihkupectví nechybí speciální kuchařské knihy plné receptů z jarních cibulí. A děti určitě potěší roztomilé plyšové cibulky, které mají ve všech hračkářstvích. Nás nejvíc ohromil místní pohyblivý betlém, na kterém také nechybí postavičky farmáře a políčko cibule, a dokonce i rošty se spálenou cibulí.

My se ale po všem tom hodování vracíme zpět na počátek. Na Olejovém náměstí stále hoří ohně, ale tradičně se ke konci grilování jeden velký rošt přenechá návštěvníkům. Přímo na náměstí jsou dvě malá řeznictví a uzenářství, a místní si spontánně nakupují maso, klobásky, místní jelítka a házejí je na rošt. Všichni stojí pospolu okolo ohně, popíjejí místní červený vermut a dobře se baví.

Období Calçotady, nebo chcete-li cibulobraní, je zahájeno. Až do dubna budou probíhat menší slavnosti po celém Katalánsku. Každopádně si tuhle specialitu můžete vychutnat v mnoha restauracích. A příští rok vyrazte poslední neděli v lednu přímo do Valls – je to zážitek!

Autentická Salsa de Calçotada de Valls

Pravou salsu de calçots nezaměňujte za podobnou omáčku romesco, která se zahušťuje bílým chlebem. Dip na spálené cibule je naopak řidší, aby se do něj měkké cibulky dobře namáčely. Rozhodně stojí za vyzkoušení, bude perfektní i na naše ryze české grilovačky!

4 PORCE / PŘÍPRAVA 15 MINUT

• 100 g nasucho opražených mandlí
• 30 g nasucho opražených lískových ořechů
• 4–5 pečených rajčat
• 1 pečená palice česneku
• 400 ml extra panenského olivového oleje
• ¼ šálku vinného octa (případně víc podle chuti)
• sůl a čerstvě namletý pepř
• mletá sladká paprika, případně pálivá podle chuti

1. Opražené mandle, lískové ořechy, dužinu z pečených rajčat a vymačkané stroužky pečeného česneku rozdrťte v hmoždíři nebo v mixéru na pastu. Poté pomalu a postupně přilévejte olej a ocet, až vznikne homogenní omáčka.
2. Osolte, opepřete a dochuťte mletou paprikou, případně trochou chilli.

Zdroj: autorský text; zdroj foto: iStock, Klára Michalová (autorka textu)