Roztoky 25.2.2017 Unětický masopust Zdroj: profimedia.cz
Svátek plný tance, hodování a veselí si užívají děti i dospělí po celé České republice. K masopustu patří průvody pestrobarevných masek, které zaujmou na ulici snad každého. Jedná se o období hojnosti, kdy se tradičně konají zabijačkové hody spolu s předvelikonočními karnevaly. Masopust v sobě ukrývá silnou symboliku.
Karneval je starý jako lidstvo samo. Jeho existence a původ jsou dobře doloženy v rané mytologii a primitivních kresbách. Skrývá v sobě řadu starých obřadů a zvyků spojených s plodností, jídlem, oslavou jara i vyháněním zimy. Slaví se doba mezi dvěma různými postními obdobími. Masopust má sice mnoho příznivců, ale také své kritiky, zejména mezi řadovými kněžími.
Od oslavy Tří králů do Popeleční středy slaví Češi období veselí a maškar zvané masopust. Masopust je českým ekvivalentem k anglickému „carnival“ a v obou případech znamená odřeknutí masa. I když je masopust známý po celé naší zemi, nejsilnější tradici má přece jen na Moravě. V každé obci narazíte na originální verzi oslav.
Univerzálním rysem masopustu jsou průvody různorodých masek. Podle historiků není jejich náboženský původ zcela znám. Domnívají se však, že představují mrtvé. Průvody měly navíc přivítat slunce a dát mu sílu na jaro.
Nejoblíbenějšími postavami jsou čerti, medvědi, koně, kominíci, kozy, ovce a psi. Jednou z nejstrašidelnějších postav je pak Brůna, která se podobala děsivé koze, žirafě nebo velbloudovi. Nechybí jí zatočené rohy a obří vyplazený jazyk.
Za hlučného zpěvu, veselí a tance se postavy vydávají od domu k domu, kde jsou pohoštěny jídlem a pitím. Průvod obvykle končí v hospodě, kde se jí, pije a veselí často pokračuje až do rána.
Přípravy na masopust začínají „tučným čtvrtkem“, kdy se obvykle porazí prase a podává se tradiční české jídlo, nejčastěji vepřová pečeně se zelím. Čtvrtek je celkově dnem dobrého jídla, a to z důvodu, aby se lidé drželi celý rok silní a zdraví.
Hlavní oslava masopustu vypukne v neděli, kdy se podává bohatá večeře. Po ní následuje tanec, zábava a veselí až do rána. V pondělí ráno se sejdou maškary a muzikanti na návsi a vydávají se na cestu po vesnici. Zastaví se před každým domem a předvedou krátkou scénku nebo zazpívají. Majitel domu je poté pohostí něčím dobrým. Tradičně nechybí koblihy, koláčky, slanina nebo vejce. Zbytek pondělí se nese v duchu hodování a tance.
Oslavy pokračují masopustním úterým. V tento den průvod opět obchází vesnici a končí tancem v hostinci. Ženy pečou velký zdobený věnec, který se pokládá na stůl. Poté ženy kolem něj utvoří kruh. Muži se snaží tento kruh prorazit a uždibnout si z pečiva. Ten, kterému se to podaří, pak musí ženy pohostit cukrovinkami. Zbytek věnce se rozkrájí a prodá zájemcům.
Když se blíží půlnoc, mladí lidé se připravují na pochování basy. Baskřídlovka je oblečena do ženských šatů a převázána stuhami jako symbol hudby a veselí. Poté je položena na židle a skupina v kruhu vyhlašuje smutek z rozloučení s veselými časy a hudbou. Pronese se smuteční řeč a baskřídlovka se pak nese ve slavnostním průvodu po sále až do úderu půlnoci. V tuto dobu veškeré veselí ustává a všichni se rozcházejí do svých domovů, aby zahájili půst.
Zdroj: myczechrepublic.com, zakrasnejsivimperk.cz; foto: Profimedia.cz
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
