Rýže je jednou z nejrozšířenějších plodin světa, která tvoří základ jídelníčku pro víc než polovinu lidí planety. Jenže není rýže jako rýže. Víte, jaký je rozdíl mezi asijskou a evropskou rýží a jak ji správně uvařit? Věděli jste, že po rozvařené rýži máme znovu rychle hlad?
Vyznáte se v druzích rýže?
Kouzlo rýže spočívá v tom, že se snadno a hlavně rychle připravuje, je často doporučovanou přílohou, někdy i hlavním jídlem, hodí se do polévek místo pšeničných nudlí a lze z ní připravit i „sladký dezert“. Při některých zdravotních potížích, zejména ve spojení se zažíváním, má léčebný účinek.
Proč je rýže vhodná pro aktivní sportovce, ale i pro celou rodinu? Milan Merva k tomu říká: „Lehce stravitelná rýže nenadýmá, neobsahuje cholesterol ani lepek, působí příznivě při léčbě zažívacích potíží a střevních onemocnění („rýžový sliz“ mírní průjem), její konzumace snižuje krevní tlak, a proto je vhodná pro děti, seniory, celiaky a lidi, kteří mají problémy se žaludkem, žlučníkem či záněty zažívacího traktu.“
Po rozvařené rýži rychle hladovíme!
Jak správně vařit rýži bez rozdílu druhu? V ideálním případě se rýže připravuje al dente (tedy nerozvařit). „Když rýži rozvaříme, výrazně zvýšíme její glykemický index. Její konzumací pak zvyšujeme hladinu glukózy v krvi a produkci inzulínu v těle. Jednoduše urychlíme její vstřebávání, a pocit hladu po konzumaci rozvařené rýže přichází mnohem rychleji. Rozvaření rýže doporučuji pouze za předpokladu, že ji použiji jako rychlý zdroj snadno vstřebatelných sacharidů během dlouhodobého výkonu vytrvalostního či silově vytrvalostního charakteru (cyklistika, ultra-běhy, Ironman). Osobně s rýží experimentuji a používám ji v různých kombinacích s vhodnými tuky před i během tréninkové jednotky,“ vysvětlil specialista na zdraví a životní styl značky Menu Gold Mgr. Milan Merva.
Pokud rýži rozvaříme, lze její glykemický index snížit přidáním vlákniny, bílkoviny nebo vhodného tuku (stačí kombinovat se zeleninou, houbami, ghí, kakaovým máslem, ricottou apod.).
K jakému jídlu vybrat tu správnou rýži?
Rýži rozlišujeme dle zemí původu. Některé rýže se pěstují v Evropě, jiné v Asii. Asijská je charakteristická výraznější vůní i chutí. Druhově se od sebe rýže také liší, nejen kvalitou, ale také konzistencí po uvaření.
Nejkvalitnější je Basmati. Po uvaření se zrna nelepí, má oříškovou vůni i chuť. Její hlavní výhodou je nižší glykemický index proti běžným druhům rýže.
Jasmínová má květinovou vůni a chutí připomíná Basmati, je ovšem mnohem lepivější.
Ideální pro přípravu rizota jsou Arborio a Carnaroli. Tyto rýže se pěstují v Itálii, mají perličkovitý, baculatý tvar, a protože vstřebávají hodně vody, vytvářejí po uvaření krémovitou hmotu.
Na vlákninu bohatá je rýže Natural, oproti bílé rýži potřebuje delší dobu vaření.
Typicky nelepivé rýže jsou například Patna a Parboiled.
Zvláštním druhem tmavé rýže je Divoká (Indiánská) rýže, bohatá na množství vitamínu B.
redaktorka FTV Prima