Zajíc byl symbolem nejhoršího lidského hříchu. Proč nosí na Velikonoce vajíčka?

Spojení zajíce a vajec

Možná vám může připadat divné, že: „V nůši malý zajíček nesl kopu vajíček.“ Od kdy hlodavec přináší kraslice? Prý od dob, kdy vlastně zajíčkem vůbec nebyl. Symbolika zajíce má podle pověsti kořeny v oslavách bohyně plodnosti Eostre. Ta svou kouzelnou mocí proměnila ptáčka, jenž umrzl ve vánici, na malého skokana. Ten jako vyjádření své vděčnosti snášel rok co rok na den oslavy své zachránkyně vajíčka.

Jiný příběh říká, že spojení vajec a zajíčka vzniklo z důvodu jeho plachosti. Na jaře zajíc hledá v blízkosti lidí potravu a navštěvuje tajně jejich obydlí, kde tajně roznáší vejce.

Další pověst vypráví, že se dříve pekl na Velikonoce chléb ve tvaru zajíce, který se servíroval na stůl do ošatky spolu s vejci. Tím se sdružily tyto dva symboly.

Někdo zajíce odsuzuje

V křesťanství to zajíček nemá úplně jednoduché. Sice jej Bible popisuje jako stvoření „maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“, navíc jako skromné, chudé a pokorné, ale někteří křesťané se přesto od symboliky zajíce distancují. Představuje totiž i tělesnou žádostivost, tedy smyslnost. Ve středověku byl vyobrazován u nohou Panny Marie a představoval vítězství čistoty nad hříchem. Až později se začal používat jako symbol věčného života a zmrtvýchvstání. Lidé totiž věřili, že zajíc nespí – nemá totiž víčka. Vyobrazený zajíc by tak měl mít vždy otevřené oči.

Zajíček své pole působnosti rozšířil v 19. století díky povídce Kraslice od spisovatele Krištofa Šmida. Podle ní zajíc snášel v poli barevná vajíčka a obdarovával jimi děti. Od této doby se zajíc dostal i do cukráren a obchodů. Lidé si jej mohou vychutnat z čokolády, marcipánu nebo sladkého těsta.

Zdroj: Bible, milujivelikonoce.cz, vira.cz; foto: iStock.com