Mazanec – velikonoční pečivo, které neomrzí

Mazanec - oblíbené velikonoční pečivo Zdroj: Thinkstock

I když už se příliš velikonoční zvyky nedodržují, pečení mazance se stále těší velké oblibě. A to především díky jeho výborné chuti, kterou ocení i mlsné dětské jazýčky. Tato sladká pochutina by na velikonočním stole rozhodně neměla chybět.

Ale jaká je vlastně historie tohoto velikonočního pečiva a jak má správný mazanec vypadat?

Mazanec a jeho historie

Mazanec se odedávna pekl na Bílou sobotu a podával se o Velikonoční neděli a to proto, že v neděli chodili naši předci do kostela a nechali si mazanec posvětit. Ne nadarmo se dříve mazanec označoval jako velikonoční svěceník. Tato tradice se zachovala u věřících lidí do dneška, ačkoli už posvěcování mazanců není příliš běžné. Mazanec má už dlouhou historii a tradici, první recepty a zmínky o něm pocházejí již z patnáctého a počátku šestnáctého století. Mazanec se tehdy pekl převážně na Velikonoce, někdy ale i mimo ně. Zajímavostí je, že tehdy se do mazance ještě nepřidával cukr a to proto, že byl pro mnoho rodin příliš drahý a jeho používání nebylo běžné jako dnes. Místo něj se dávala sladká smetana, kterou měli lidé doma spíše. Stejně jako nyní se do něj dávaly kvasnice, vajíčka a bílá mouka. V bohatších rodinách pak i rozinky a mandle.

Jak má správný mazanec vypadat?

Mazanec se obvykle dělá z kynutého sladkého těsta (může být i z tvarohového těsta, ale to není příliš časté) – stejně jako vánočka. Základ těsta tvoří hladká nebo polohrubá mouka, krupicový cukr, vanilkový cukr, droždí (možno použít i sušené droždí, se kterým je snadnější příprava), vaječné žloutky, tuk na pečení – ideálně však máslo, mléko nebo smetana, rozinky a loupané sekané mandle. Kdo nemá rád rozinky, může místo nich použít kandované ovoce nebo je jednoduše vynechat. Kdo má rád mandle, může na povrch mazance dát loupané mandle vcelku místo těch jemně sekaných, mají výbornou praženou chuť a dodají mazanci tu pravou "šťávu".

Chcete-li mít mazanec krásně voňavý, přidejte trochu nastrouhané citronové kůry, která zároveň dodá mazanci krásnou žlutou barvu.

Bochník se po vykynutí na povrchu nařízne do tvaru kříže, což má také svůj tradiční význam – měl by připomínat Kristovu oběť, protože Velikonoce nejsou jen svátky jara, ale především svátky křesťanské, oslavující Kristovo zmrtvýchvstání. Receptů mazanců je jako hvězd na nebi – a každý má právě ten svůj nejlepší a osvědčený – třeba po babičce.

Tip: V jen asi málokteré rodině mazanec zbyde, přesto upekli-li jste mazanců moc, můžete mazanec jednoduše zamrazit.

Tip: Aby byl mazanec na povrchu krásně lesklý, potřete ho před pečením vaječným žloutkem.

Zdravá alternativa?

Pokud si potrpíte na zdravý životní styl a své zásady nechcete porušovat ani o Velikonocích, můžete si místo klasického mazance upéct jeho zdravější variantu. Místo bílé mouky můžete použít špaldovou pšeničnou celozrnnou mouku a kvásek můžete použít žitný namísto obyčejného droždí. Vzhledem k tomu, že těsto má trochu jiný charakter oproti klasickému mazancovému těstu, je vhodné použít nějakou formu – například tu dortovou, aby si mazanec uchoval svůj krásný kulatý, pravidelný tvar. Povrch můžete – stejně jako v případě běžného mazance – posypat loupanými, sekanými mandlemi.

Tip: A jak poznáme, že je náš mazanec správně upečený? Jednoduše ho propíchněte špejlí nebo párátkem – zůstane-li povrch špejle suchý, váš mazanec je hotov.

Autor: Dana Špatenková