Ani minimální příjem alkoholu zdraví neprospívá. Výzkumy přehlédly zásadní chybu

Pití alkoholu se ve společnosti po dlouhá desetiletí řídí místy až dogmatickými pravidly. Mnoho alkoholu škodí, málo alkoholu pomáhá. Jeden druh alkoholu má na tělo destruktivní dopad, jiný zase blahodárné účinky.

Dostáváme se tím k pověstné „sklence červeného“, která podle většiny lidí pozitivně ovlivňuje krevní oběh, všeobecně prospívá zdraví, a dokonce prodlužuje lidský věk. Podle nejnovějších studií ale vychází najevo, že lidé, kteří s tímto tvrzením přišli – bez ohledu na to, zda vycházeli přímo z vědeckých studií, nebo tuto informaci přijali od svého okolí – se jednoduše mýlí nebo přinejmenším předkládají zkreslené závěry.

Výzkum před 100 lety

Hypotézu o pozitivním vlivu pití malého množství alkoholu na lidské tělo přinesl už v roce 1924 biolog Raymond Pearl z Johns Hopkins University v americkém Baltimoru. Závěrem jeho studie byl graf, podle kterého měli střídmí konzumenti alkoholu nejnižší úmrtnost ze všech testovaných skupin. Na obou koncích grafu se objevovali abstinenti, resp. pijáci nadměrného množství alkoholu, což podnítilo výše uvedené přesvědčení panující již téměř sto let.

Málo se totiž mluví o tom, že skupina lidí, která konzumuje pouze malé množství alkoholu, většinou zastává zdravý životní styl, má dostatek pohybu a nutně nemusí například kouřit. S upozorněním přišla studie Canadian Institute for Substance Use Research, která hovoří o nemožnosti všechny skupiny porovnávat bez dalších zmínek o způsobu jejich života. Do pozorování této skupiny lidí tak konkrétně vstupuje mnoho dalších vlivů, které celkové zdraví ovlivňují mnohem více, a na tomto místě se už kontrolovaná konzumace alkoholu může projevovat jen zanedbatelně.

K létu popíjení tak nějak patří, ale důležité je zachovat střídmost. Oblíbený Aperol Spritz připravte podle návodného videoreceptu

Kompletní recept najdete ZDE

Abstinenti se zdravotními problémy

Oproti tomu skupiny vybrané z řad abstinentů a nadměrných konzumentů alkoholu přicházely do výzkumu s dalšími nezanedbatelnými faktory, které se rovněž spolu s výsledky Pearlovy studie nezmiňují. Tedy například skutečnost, že někteří z abstinentů byli vyléčenými alkoholiky, u nichž už ale došlo k degenerativním onemocněním těla. Nebo šlo o lidi, kteří abstinovali právě proto, že už měli zdravotní obtíže.

Alkohol ovlivňuje krevní tlak

Skupina alkoholiků pak zpravidla vycházela ze sociálně slabších skupin s tendencemi nestarat se o své vlastní tělo. Ovšem i kdybychom ignorovali vedlejší vlivy, nové studie skutečně varují před tím, že i malé množství alkoholu ovlivňuje krevní tlak a může přispět k onemocněním srdce. Organizace American Cancer Society navíc upozorňuje, že zatímco kouření si lidé s rakovinou spojují zcela automaticky, u alkoholu tomu tak nebývá.

Přesto alkohol způsobuje řadu rakovinových onemocnění, včetně rakoviny hltanu či hrtanu, prsu nebo jater. Obecnou radou tak zůstává, aby lidé pili co nejméně, protože platí přímá úměra – méně alkoholu, delší život. Nikdo z oslovených vědců ovšem neobhajoval stoprocentní abstinenci a většina pouze naznačovala, že redukce z jakéhokoliv množství může tělu prospět.

Zdroje: JAMA Network, NY Times, National Library of Medicine, American Cancer Society