Sedm tváří Prahy podle Davida Ondříčka. Restaurace Greenery 1060 propojí gastronomii s filmy o Praze

Sedm krátkých filmů, sedm pražských míst viděných jinak a sedm unikátních drinků, které jejich příběhy převedou také do chutí a vůní. Nová restaurace Greenery 1060 v ulici Na Poříčí propojí gastronomii s filmovým projektem Sedm pohledů na Prahu. V rámci něj vznikly krátké filmy, které vytvořil režisér a kameraman Richard Řeřicha pod supervizí režiséra Davida Ondříčka. Každou hodinu se na velké LED stěně spustí odpočet následovaný minutovým filmem. Hosté se pak mohou přes QR kód přenést z filmového plátna přímo do ulic a místo osobně navštívit.

Netradiční průvodce Prahou, který se odlišuje od běžných turistických tras. Asi tak by se dalo s trochou nadsázky popsat sedm krátkometrážních snímků režiséra a kameramana Richarda Řeřichy, které vznikly pod supervizí Davida Ondříčka. Místo Pražského hradu, Karlova mostu nebo Staroměstského náměstí se kamera zaměřuje na místa, která jsou součástí každodenního života metropole, ale návštěvník je při běžné prohlídce města snadno mine. Jedním z nich je například holešovická lávka HolKa, další příběh se odehrává u Emauz.

„Praha je v průvodcích často ukazována jen z jednoho úhlu a turisté se pohybují po stejné zlaté stezce. Chtěl jsem ukázat Prahu jinou, moderní i klasickou, ale zároveň zvýraznit především originální místa, která návštěvník normálně neuvidí. Restaurace může mít tu sílu člověka s těmito místy seznámit a inspirovat ho, aby se na ně potom skutečně vydal,“ popisuje režisér David Ondříček, který do projektu vstoupil jako producent a supervizor.

Sedm minutových příběhů – sedm různých filmových světů

Společnými jmenovateli snímků jsou výtvarná stránka a snaha zachytit její méně známou tvář, každý z nich ale používá jiný filmový jazyk. Ondříček jako supervizor chtěl, aby se sedm minutových filmů od sebe výrazně lišilo a každý odkazoval k jiné filmové nebo výtvarné inspiraci. „Přál jsem si, aby byl každý příběh vizuálně jiný. Minuta se může zdát jako velmi krátký čas, ale ve srovnání s reklamou, kde se běžně pracuje s deseti nebo třiceti vteřinami, je to vlastně poměrně velký prostor. Dá se v něm odvyprávět celý malý příběh,“ říká Ondříček.

Pusťte si ukázku z pražských lokalit, které skrývají různé příběhy

K realizaci proto oslovil kameramana a režiséra Richarda Řeřichu, se kterým v minulosti spolupracoval například na filmech Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Grandhotel. Inspirace jednotlivých příběhů sahají od tvorby Ingmara Bergmana přes science fiction až po poetiku francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Filmy přitom nepracují s dialogy. Příběhy vyprávějí pouze prostřednictvím obrazu, pohybu a hudby, aby byly srozumitelné bez ohledu na jazyk návštěvníka. „Považuji se za režiséra, který umí vyprávět spíš obrazem než dialogem. Chtěl jsem proto, aby všechno fungovalo čistě prostřednictvím audiovizuální složky,“ doplňuje Ondříček.

Film skončí, příběh ale pokračuje u stolu

Každou hodinu bude těsně před projekcí snímku běžet odpočet na LED stěně, který na krátkou chvíli tak přeruší běžný provoz restaurace a vytvoří společný moment pro hosty u jednotlivých stolů. „Přál jsem si vytvořit něco jako orloj. Člověk sedí u drinku nebo večeře, spustí se odpočet a najednou před sebou má minutový film. Může to být malé zpestření večera, ale zároveň také inspirace, kam se vydat následující den nebo odpoledne,“ vysvětluje Ondříček svůj supervizorský pohled na koncepci projektu.

Každému ze sedmi filmů navíc odpovídá jeden drink, jehož název a chuť odkazují na konkrétní pražskou lokalitu. „Propojení s unikátními koktejly mi přijde jako skvělý nápad právě proto, že se do příběhu zapojí také všechny smysly, hlavně chuť. Dobrý minutový film a dobrý koktejl mají vlastně něco společného, obojí má člověku udělat radost a vytvořit příjemnou náladu,“ říká Michal Mandys, projektový manažer restaurace Greenery 1060.

Hravost celého projektu se promítá také do samotných pojmenování koktejlů. „Názvy drinků neodkazují na jednotlivá pražská místa přímo, ale pracují s jejich příběhem, charakterem nebo výrazným detailem. Host tak může při objednávce sám hledat spojení mezi koktejlem a lokalitou, která se za jeho názvem skrývá,“ doplňuje Mandys.

Z restaurace rovnou do ulic Prahy

Výběr sedmi lokalit vznikal postupně. Původní představou bylo držet se přibližně v okruhu dvou kilometrů od centra projektu, nakonec se ale mezi vybraná místa dostaly i vzdálenější Emauzy. Hlavním kritériem byla originalita, netradičnost a výtvarná kvalita jednotlivých míst. Zvláštní vztah má Ondříček například k holešovické lávce HolKa, kterou zná ze svého každodenního života. Právě během práce na projektu podle něj znovu ukázala svou vizuální sílu i schopnost propojovat nejen oba břehy Vltavy, ale také různé části městského života.

„Jsem odkojený Vltavou, mám rád živou Prahu a nechci ji vnímat jen jako sterilní kulisu pro návštěvníky. Je to organismus se všemi krásami i problémy, ve kterém lidé žijí, sportují nebo odpočívají. Právě takovou Prahu jsme chtěli prostřednictvím sedmi míst ukázat,“ vysvětluje Ondříček. Hosté si mohou pomocí QR kódu načíst polohu místa, které právě viděli na obrazovce, a následně se tam osobně vydat. „Mým přáním je, aby si v restauraci prohlédli film, objednali si drink, načetli si polohu daného místa a potom se na něj skutečně vydali,“ uzavírá Ondříček.

Zdroj: TZ (Greenery 1060)

redaktorka FTV Prima, Prima FRESH


Přečtěte si také

Recepty

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů