Jaroslav je zpěvák a majitel pěvecké školy Jéčko. Dále je i textař. Žije sám – děti ani manželku nemá. Výzvu přijal, protože je dle vlastních slov blázen.
Jaroslav Smejkal
Prostřeno! XXVII (8)
Pokud by vyhrál, tak by peníze rozdělil mezi dva benefiční projekty – Smejkalovky pomáhají, jehož je patronem a který pomáhá nevidomým a slabozrakým lidem, a dalším je projekt Díky dětem – s tímto projektem spolupracuje od založení jeho školy a myšlenkou je, že zdravé děti pomáhají hudbou a koncerty těm, které takové štěstí v životě neměly. Tato jídla si vybral, protože miluje italskou kuchyni a rád cestuje a do Kalábrie se jako na jediné místo rád vrací. Jako zábavu si připraví ukázku vystoupení dětí z pěvecké školy.
Charakter: Sám o sobě tvrdí, že je výbušný, snad i vtipný, manuálně nezručný a hodný.
Zájmy: Má rád cestování, sport, kulturu a večerní život.
Vztah k vaření: K vaření má ,,neurčitý‘‘ vztah, protože téměř nevaří.
Chutě: Je celoživotní dietář, protože jeho nejoblíbenějším jídlem, když byl dítě, byla sladká kolínka. Bohužel se hodně rozjedl a byl tlustý. Dlouho pak trvalo napáchané škody odčinit a nyní si přes týden většinou odpírá a o víkendu pak dopřeje. Mezi jeho oblíbená jídla patří hutné omáčky s knedlíkem (svíčková, rajská, segedín), dále má rád italská a thajská jídla s tofu.
Nesnáší: Nechutná mu většina ryb, mořské plody, houby, maso, které není upečené na podrážku, olivy, lékořice, zvěřina, vnitřnosti (kromě játrových knedlíčků), zrající sýry a hodně jídel, která ve školní jídelně obsahovala chlup (z toho má trauma).
Motto: V životě se řídí mottem: ,,Život je boj a musí se bojovat.‘‘
Očekávání: Těší se, že se dobře pobaví a že vyhraje.
