Kvalitní nůž je dárek, který přináší radost velmi dlouhou dobu. Poradíme, jak ho vybrat

Na výběr jsou nože evropské nebo japonské Zdroj: Dellinger

Hledáte nevšední dárek, který nejen potěší, ale obdarovaný si ho bude skutečně užívat? Vyberte kvalitní nůž. Vypadá krásně, praktičtější věc nenajdete a vyšší cenu zmírní fakt, že při správné péči se z něj stane rodinný klenot, který se bude dědit.

Kvalitní nůž ukrojí perfektně cokoliv, od tenkého plátku salámu, rajčete a lososa až po kus masa. Poznáte ho podle toho, že vám dobře sedí v ruce a čepel má z tvrdé oceli, kterou lze brousit. Tak nůž zůstává stále ostrý. Přesvědčit se na vlastní oči můžete v brusírně a zároveň nádherném obchodě Dellinger – Nože z vostra, kterému jeho spolumajitel Marek Neuman přezdívá cukrárna pro chlapy. Velmi trefné. Najdete ji v Praze 9 (Bystrá 2430/12) a nově také v Karlíně (Sokolovská 35). Miniobchůdek s výdejnou e-shopu a příjmem a výdejem nožů na broušení funguje i v OC Stromovka v Holešovicích.

Japonský, nebo evropský?

Podle konstrukce se nože dělí na dva typy – japonské a evropské. „Evropské nože mají konstrukci full tang, kdy velká čepel zasahuje až do rukojeti. Ta je na ni nasazená a nýtovaná. Vyměnit ji je velmi složité. Naopak japonské nože mají rukojeť nasazenou na trnu, lze ji tak snadno měnit, což Japonci dělají co dva tři roky. Rukojeť vnímají jako módní záležitost, větší péči věnují čepeli, která se v rodině dědí,“ vysvětluje Marek Neuman. Zatímco Japonci preferují rukojeť ve tvaru písmene O nebo D, Evropané vyhledávají ergonomické tvary. Tzv. oktagonové se vyrábějí z dražších dřev a za luxusní kousky platí i v Japonsku.

Další rozdíly lze vidět v použité oceli. Japonci dávají přednost tvrdší oceli s až 2 % uhlíku. „Čím víc uhlíku ocel obsahuje, tím je tvrdší. Nůž vydrží déle ostrý, lépe se brousí, ale je křehčí a náchylnější ke korozi,“ ukazuje Marek Neuman. Stačí nechat nůž ležet 15 minut po krájení cibule a už se na něm začnou tvořit mapy. Proto Japonci po každém krájení nůž důkladně umyjí a otřou dosucha. „Věří, že část jejich duše přechází při krájení do nože,“ dodává Marek Neuman. Setkat se můžete se dvěma typy japonské oceli – aogami (Blue Paper Steel) a shirogami (White Paper Steel). Název odkazuje na barvu papírových obalů, ve kterém je dodávána a označuje její tvrdost. V Evropě se častěji používá měkká ocel, která je pružnější, ale nevydrží tak dlouho, protože ji lze brousit jen několikrát (to vysvětluje i odlišnou konstrukci nožů a přístup k nim). Za první republiky se i u nás běžně vyráběly nože z vysokouhlíkové oceli, a pokud jste nějaký zdědili po babičce, nechte si ho nabrousit a může se s plnou parádou zapojit v kuchyni.

Každý při krájení preferuje jiný typ rukojeti i ostří Zdroj: Dellinger

Damascénská ocel

Legendy o damašských mečích předcházely ve středověku blízkovýchodní bojovníky. Jejich meče totiž sekaly rychle, čistě a opakovaně. Důvod tkvěl v damašské oceli, tzv. wootz, která vznikla před naším letopočtem v Indii a na Srí Lance a zdokonalili ji kováři v Sýrii – v Damašku. Pečlivě skládali vrstvy tvrdé a měkké oceli, až skovali kompaktní plát s charakteristickým vzorem. Přesný postup se však nedochoval a toto umění v 17. století zmizelo.

Dnes se na podobném principu svařují vrstvy ocele. Značka Dellinger si nechává kout plát s 66 vrstvami oceli, střed nože tvoří tvrdé ocelové jádro VG-10. Nože jsou pak krásně ostré a na první pohled zaujmou elegantní kresbou na ostří. Pro jiné typy nožů používají klasickou německou ocel typu Solingen i moderní práškovou ocel z extrémně zhuštěných ocelí. Ve výsledku je tvrdší než japonská, ale není tak křehká a hůř se brousí. Vydrží však déle ostrá a zdobí ji také vzor na čepeli. Nože vyrábějí v čínském městě Yangyang. „Můžeme si tu vybrat typ ocele a její zpracování a navrhnout si nůž sami,“ popisuje Marek Neuman. Každý nůž pečlivě promýšlejí a navrhují od čepele po rukojeť a dárkovou krabičku, nad celým procesem tak mají naprostou kontrolu a mohou se pouštět i do smělých realizací. Například vytvořili zavírací nůž Spirit of Munro Star Dust na počest Novozélanďana Burta Munra, který v roce 1967 zajel ve svých 76 letech, s nemocným srdcem a na 45 let starém motocyklu světový rekord 184 mil/h na solné pláni v Bonneville. Jeho rychlost 300 km/h dosud nebyla překonána, a proto nůž vznikl pouze v limitované edici 300 kusů.

Na míru vášnivým kuchařům vznikla i speciální edice nožů Prima FRESH s pěti nejoblíbenějšími noži. Japonský Santoku, nůž tří ctností s délkou čepele 165 mm směřuje špičkou dolů. Evropský Chef má délku čepele 210 mm. Malý okrajovací nůž skvěle poslouží při přípravě ovoce a zeleniny, nechybí ani kuchařský univerzální nůž a vykosťovací. Základ tvoří vysoce kvalitní ostří z německé oceli, rukojeť je ergonomicky tvarovaná a zdobí ji znak samurajů. Kolekci Prima FRESH Dellinger German Samurai můžete koupit dohromady i samostatně v elegantních krabičkách. Tak který si vyberete? Hledáte-li vhodný dárek, proberte v obchodě Dellinger – Nože z vostra styl vaření obdarovaného, najdou vám ideální nůž, který nezklame.