Chřest má v českých zemích dlouhou tradici a v posledních letech se s velkou slávou vrací na naše talíře. Není divu, je to lahůdková zelenina, která je překvapivě jednoduchá na přípravu a navíc je velmi zdravá. A to nemluvíme o úžasné delikátní chuti!
Odstartujte s námi chřestovou sezonu
Chřest může být bílý, zelený či fialový, ale vlastně jde stále o výhonky jedné rostliny, jde jen o to, nakolik byly vystaveny světlu. Chuťově nejjemnější je ten bílý, zelený a fialový mají výraznější kořeněnou chuť díky chlorofylu.
Nutričně je chřest úplná hvězda. Obsahuje hodně vody, bílkovin a vlákniny, ale málo sacharidů a lipidů. Má celkem vysoký obsah esenciálních aminokyselin. Významně jsou v něm zastoupeny vitaminy A, B1, B2, C, E, niacin a kyselina listová. Energetická hodnota této zeleniny je pouze 910 kJ/kg. Chřest má pozitivní účinky při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách funkcí jater a žlučníku. Příznivě působí na srdce a krevní oběh, umí zmírnit bolesti zad. Je lehce stravitelný a hodí se i do šetřivých diet. A perlička na závěr: při časté konzumaci prý účinkuje jako afrodisiakum.
Kdy a kde?
Chřestová sezona začíná koncem dubna a končí v půlce června, podle německého přísloví je chřest dobrý do třešní... Pěstuje se na rozlehlých polích pokrytých černou fólií, pod kterou pučí chřestové výhonky.
V Čechách má chřest dlouholetou tradici, například v Ivančicích na Moravě, které jsou svým ivančickým chřestem proslulé po celé Evropě, začali s pěstováním již na konci 18. století a na konci 19. století už byly díky chřestu slavné jako dnes Plzeň díky pivu...
Dalším významným místem, kde se v Čechách pěstuje chřest, je Mělnicko, přesněji Hostín u Vojkovic. Prodávají tam i čerstvý chřest přímo z farmy. Dříve šla většina jejich produkce přímo na export, od letošního roku ale můžete tuto lahůdku koupit například v Bille a v Kauflandu pod označením Český chřest.
Úspěšnou historii pěstování chřestu v českých a moravských zemích ukončily světové války, které dietní chřest vytlačily z polí, kde ho nahradily výživné obiloviny. Snahy o obnovu pěstování se za socialismu nezdařily, způsob hospodaření, který nutil zemědělce prodávat jen přes výkupní podniky, neumožnil, aby se chřest dostal k zákazníkům rychle, a tedy čerstvý. V současnosti se ale naštěstí pěstování chřestu dostává znovu na výsluní.
Jedině čerstvý!
Aby vaše mise mezi milovníky chřestu byla úspěšná, je důležité držet se dvou zásad. Za prvé chřest musí být čerstvý a křupavý, pokud sáhnete po starším modelu, lahůdku z něj prostě neuděláte, spíše na tuto úžasnou zeleninu navždy zanevřete, a to by byla velká škoda. Poznáte ho snadno – ten čerstvý je pevný, křehký a snadno se zlomí. Naopak ten starý je gumový a snadno ho ohnete. Navíc má často nahnědlé skvrny, rozvité špičky nebo zplesnivělé konce. Od takového ruce pryč.
Naopak na farmářských trzích už občas narazíte přímo na pěstitele chřestu, u kterých seženete pazochy sklizené v ten samý den ráno. Nelitujte vyšší ceny a vyzkoušejte. Je to úplně jiný zážitek. V chřestu totiž po sklizení rapidně začne klesat obsah cukru, takže čím dřív ho sníte, tím lepší bude mít chuť. A je v tom vážně rozdíl...
Nekupujte ani tenounké stonky, chřest by měl být spíš silnější, i proto, že ho ještě musíte OLOUPAT! Použijte na to škrabku na brambory. Bílý chřest oloupejte po celé délce kromě hlaviček a zdřevnatělé konce odřízněte úplně. U zeleného stačí oloupat a odříznout jen tuhé konce, a pokud máte úplně čerstvý, možná to ani nebude nutné. Slupky a odřezky nevyhazujte, bude z nich úžasná polévka, kterou uctíte i nejvzácnější hosty. Jen jim neříkejte, že jste ji vařili z odpadu :) A pokud se vám zrovna do polévky nechce, slupky klidně zamrazte, počkají tam na tu správnou chvíli.
Kouzlení v kuchyni
Vaření chřestu není nic složitého. Na výběr je hrnec s vařící vodou nebo vaření v páře. V ideálním případě se používá speciální úzký a vysoký hrnec, v kterém může chřest při vaření stát, aniž by se mu ponořily špičky. Ale není to nutné, zkrátka chřest dejte do vroucí vody a vařte podle tloušťky 3–7 minut, aby změkl, ale stále zůstal křupavý. Do vody se přidává sůl, nebo naopak lžička cukru, přidat můžete kolečko citronu nebo kousek másla pro zvýraznění chuti. Chřest můžete také jednoduše ugrilovat.
Pravděpodobně nejobvyklejší úprava podávání chřestu je s holandskou omáčkou, ale chřest vás oslní mnohem širšími možnostmi. V Čechách se často jí pouze posypaný opraženou strouhankou a zalitý rozpuštěným máslem. Oblíbený je také zapečený se šunkou a sýrem. Chřestu sluší i studená varianta v salátech, je skvělý v italském rizotu nebo jako luxusní příloha k masu.
Autor: Klára Michalová