Češi nejčastěji vyhazují pečivo, nejméně maso a uzeniny

Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo a přiznává, že vyhazuje minimálně několikrát do měsíce i potraviny, které nebyly vůbec použity. Špatné uchovávání přebytků z vaření, nedostatečná kontrola data spotřeby, příliš velké nákupy a zkažené potraviny, které se nestihnou spotřebovat. To jsou důvody, proč končí nakoupené a nevyužité jídlo v odpadcích. Nejčastěji takto vyhazují pečivo (40 %), následují zelenina (22 %) a ovoce (18 %), mléčné výrobky (17 %), nejméně respondentů vyhazuje uzeniny (12 %) a maso (3 %).

„Tématu úsporné a šetrné domácnosti se věnujeme již dlouhodobě. Chceme naše zákazníky inspirovat a ukázat jim cesty, jak snižovat spotřebu energie, jak méně plýtvat zdroji i svými penězi a také jak omezit produkci odpadu,” vysvětluje Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj ve společnosti IKEA.

Nejvíce plýtvají singles žijící ve velkých městech

Celých 98 % respondentů deklaruje, že se snaží neplýtvat potravinami, avšak když dojde na lámání chleba, 31 % ze stejné skupiny lidí přiznává, že zbytky jídla vyhazují. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji vyhazují jídlo lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem (32 000 Kč a více) žijící ve městech s více než 100 000 obyvateli. Důvody plýtvání? Nemají přehled o tom, jak potraviny správně uchovávat, aby se nekazily rychleji, nemají na to čas nebo je jim to prostě jedno.

Spěcháte a nestíháte si udělat klasický seznam? Stačí si vyfotit obsah své chladničky nebo spíže před odchodem z domu. Tak budete mít vždy přehled.

Češi nevědí, jak správně potraviny uchovávat

„Z výzkumu vyplynulo, že pouze 21 % všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném uchovávání málo informací,” uvádí Vladimír Víšek. Například vůbec netuší, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny.

Mladí lidé začínají využívat i odpadní části potravin

Co jsou to vlastně odpadní části potravin? Mohou to být slupky z kořenové zeleniny, kterou jste použili do vývaru, slupky od brambor nebo mrkvová nať. Celkem 26 % respondentů o možnosti dalšího využití takových potravin ví a v současnosti z nich někdy vaří, nejčastěji věková skupina 18 až 29 let. Zbylých 74 % českých domácností buď raději volí při přípravě jídel „normální“ suroviny nebo o této možností neví vůbec a ani je to nikdy nenapadlo.

Nedokonalé potraviny

Jedním ožehavým tématem v oblasti plýtvání potravin je využití nedokonalých potravin. Co si pod pojmem nedokonalé potraviny můžeme představit? „Jedná se o potraviny, které neodpovídají velikostí, tvarem nebo barvou daným standardům. Z rozhovorů se zemědělci víme, že například květák nesmí mít průměr hlávky méně než 15 cm a musí mít alespoň jeden kilogram. Tyto produkty jsou ale jinak chuťově a výživově naprosto stejné jako jejich dokonalí sourozenci,” vysvětluje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Malé brambory je možné opéci ve slupce v troubě jako vynikající přílohu, z měkkých rajčat můžete připravit vynikající omáčku nebo kečup, z hnědých banánů lze umíchat osvěžující koktejl, z přerostlé kedlubny kedlubnové zelí a malé cibulky chutnají výborně zapečené pod masem.

Zjišťoval se postoj spotřebitelů k nedokonalým potravinám a jestli by si nedokonalou zeleninu nebo ovoce v obchodech koupili. Aktuálně by celých 81 % dotázaných sáhlo raději po dokonalejší zelenině a ovoci. Z toho 64 % pouze proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí a krájí. Jediným lákadlem tak pro Čechy u takovýchto potravin zůstává sleva. A ta by měla být podle aktuálního výzkumu průměrně až 32 %. „Tyto výsledky vnímáme jako obrovskou výzvu a prostor pro motivaci českých spotřebitelů k zájmu o nedokonalé potraviny,” shodují se Adam Podhola a Vladimír Víšek.

Nejspíš by se čeští prodejci měli inspirovat francouzskou kampaní Les Fruits et légumes moches!

Autor: (tep), PR